Utramix slaví 3. narozeniny

Můžeš nějak shrnout 3 roky Ultramixu třeba pro mladší, kteří vás neznají tak dlouho?

Ultramix začínal původně jako hudební relace na TV3. Později jsme já a Radek Lacina jako režisér pořadu dostali nápad udělat tištěnou verzi Ultramixu a v prosinci 2001 jsme ji na svoje náklady vydali – tedy nulté číslo, společně se dvěma partnery. Pokračovali jsme v tom ještě půlroku hodně punkovým způsobem, protože na to nebyly absolutně žádný peníze – ale věděli jsme že to není udržitelný stav a hledali vydavatele. Toho jsme našli ve formě iMedia (Xmag, Hype, Živel, Blok, Bassline…), přibrali CD jako přílohu a začali budovat redakci.

Bez Cdček už si dneska ultramix těžko představit, tenhle model navíc přebírají další časopisy. Jak hledáte hudbu, která s časopisem vyjde? Jak důležitý je osobní vkus členů redakce?

No trend se hýbne ještě jinam, přes DVDčka po stahovací procedury. My zatím v Čechách nejsme tak daleko, takže první dva zmíněné způsoby zatím budou převládat. CDčka hledáme někdy snadno, někdy je zase těžce potíme. Není to lehká věc, v době kdy firmy nechápou takové vydávání jako promo jejich titulů a ne všechno se vždy zadaří. Vkus je pro nás dost důležitý – nevydáváme nic, co by se nám nelíbilo.

Jsi vlastně poslední ze zakládající čtveřice (pokud se nepletu) kdo stále sedí na své židli. Pořád tě to baví?

Občas to byl boj, ale ještě se tím bavím. Ostatní to vlastně nevydrželi – Radek Lacina odešel po neshodách se mnou na koncept časopisu, další se zase nechali vyplatit, nebo už nechtěli tohle dělat. Musím přiznat, že dělat v českých podmínkách profi časopis je někdy dost hrozný – v zásadě je to otázka financí. Nadšení je dobrá věc, ale  nevydrží a pokud nejsou peníze nebo jsou nedostatečný, je nasnadě vždycky kompromis. A to často bolí.

Jak se změnil časopis přechodem pod iMedia?

Dostal lepší podmínky na  tvorbu, peníze, přibral CD a teď I občas DVD, zázemí…Prostě se profesionalizoval.

Na co jsi osobně za dobu fungování časopisu nejpyšnější?

Pyšnej…to není slovo, který by to vystihovalo – ale jsem rád za leccos:
Že se podařilo ho „zživotaschopnit“, že je nezávislej, že máme ty nejlepší novináře, jaký jsem vždycky chtěl. Některý články I nápady považuju za jedinečný…bylo by toho dost, už jenom to, za kolik se ten časopis dělá je dost věc na to, aby mě to těšilo. Jenže já jsem z podstaty  vždycky nespokojenej, takže já bych toho měnil…jen to není většinou technicky možný nebo je mimo mou kontrolu.

Jaká je nejoblíbenější česká kapela šéfredaktora u.mixu?

Nemám jednu. Kapel je tu teď strašně moc a dost dobrejch – od Sunshine přes  L‘Point  až po Southpaw z těch starších a Living Room, Khoibu a Toneless z těch mladších. Pak taky elektronika…no toho by bylo. Česká scéna toho má prostě ještě před sebou.

Kolik lidí se standardně na obsahu časopisu podílí?

Kolem deseti až patnácti, co se týče textového obsahu a grafiky. Jinak další produkční, PR a inzertní. Dohromady by to mohlo bejt tak třicet lidí…

Nedávno jsem zaslechl jistou konspirační teorii o spojení R1 – Roxy – Ultramix a musím říct že při pohledu na dramaturgii jednotlivých subjektů lze určitou souvislost vypozorovat. Spolupracujete nějak?

To není konspirační teorie, to je logika věci. My nejsme na sobě  závislí kdovíjak, ale máme se rádi a známe se. Navíc Roxy je nejlepší českej klub, Radio 1 nejlepší český rádio…prostě si pásneme.

Pokud vím sám se i tvorbě hudby věnuješ jako Club Atlantico. Je to stále pravda? Kdy vyjde CD jako příloha u:mixu?

No abych řek pravdu, krom muziky do reklam a pár remixů jsem toho třeba za poslední rok  neudělal skoro nic…není na to prostě čas. Až skončím v Ultramixu, rád bych se k tomu vrátil. CD??? Vtipné…

Sleduješ konkurenci? Je tu nějaký další hudební časopis, který má podle tebe úroveň?

Sleduju konkurenci. Vážím si ale asi jen Rock a Popu a jejich snahy…teď jsem dostal zprávy, že Lindaur jej vykoupil a bude ho křísit. Těším se na to, I když dřívější formát byl spíš staromileckej a nevyhovoval mi. Ale třeba se to radikálně zlepší. Navíc mít konkurenta vždycky helfne…v neustrnutí.

Pokud vím diskutovanou částí obsahu je třeba absence článků o kapelách typu Kabát, které prodávají tuny desek, vymanily se z image lopat a vyhrávají nejrůznější ankety. Na tuhle část rockové scény neberete zřetel, nebo je to prostě bojkot?

Je to bojkot, kterej nás jakoby komerčně poškozuje, ale tak jsme se rozhodli. My prostě nechceme podporovat scénu, která vyhovuje pokleslýmu vkusu nevzdělanců a hudebně omezených lidí. Na to jsou tu jiný časopisy. Když už o někom takovým píšeme, pak leda jako o fenoménu nebo se jim vysmíváme.

Kde je podle tebe ta hranice?

To je dost akademická otázka. Buď to zbagatelizuju nebo dodám přednášku:) .  Ale  krom subjektivních vlivů to jde i objektivně a s pomůckou – 90 procent v žebříčku IFPI Top 40 je hroznej odpad.:)

Jak jsi po třech letech spokojen s úrovní časopisu?

Ale celkem jo – pokud mam porovnat finance na jeho dělání a výsledek, pak jo.

Co konkrétně tě pálí nejvíc?

Kompromisy, který musíme dělat…

Plány/změny do budoucna?

Jo.:)

Dobře… na co se můžeme těšit v dalším čísle?

Toho by bylo…na Cdčka, tentokráte budou dvě a samozřejmě plno článků – od U2, přes Support Lesbiens až po Libertines nebo reporty z MTV Awards či Red Bull Music Academy.

www.ultramix.cz

Soutěž o předplatné časopisu Ultramix:

Kolik doposud vyšlo CD příloh u časopisu Ulatramix?

Odpovědi zasílejte na info@ultramix.cz a do předmětu napište 3 roky s Ultramixem.