Klub Roxy: "...nemám potřebu se obhajovat."

Juki & Dancer (Techno.cz) vs. Jana Heřmánková & Tolga Alačam (Roxy)
1. prosince 2003; NoD/Roxy

Krátce před rozhovorem jste se zmínili, že máte poměrně dost na spěch - nastalo totiž období odevzdávání grantů. Proto se nebudeme zbytečně zdržovat a pustíme se rychle do otázek a odpovědí. Jano, Tolgo: oba patříte do vrcholového managementu komplexu prostorů Roxy a NoD. Na úvod tedy zcela jednoduše. Jak jste se tu vůbec ocitli a kde jste pracovali před tím?

J: Já jsem pracovala v Respektu jako vedoucí vydání. Potom na úplně stejné pozici v časopise Stereo&Video. Záhy přišla mateřská dovolená a před čtyřmi lety nabídka konkurzu na místo ředitelky klubu Roxy. Ten inicioval David Urban v době, kdy sem nastoupil a pokoušel o zlepšení fungování klubu jako takového. Hlavní náplní mojí práce je primárně hlídání peněz a koordinace všech složek provozu a jednotlivých dramaturgií…

Skočím ti do řeči, promiň. Nebude od věci, když našim čtenářům prozradíš jakých dramaturgií se to konkrétně týká…

J: Jak říkám. Je tu nějaký provoz a například hudební dramaturgie, výstavní, divadelní, kinematografie, propagace a podobně.

U tebe bude povídání trochu komplikovanější Tolgo. Vím, že nepocházíš z Česka. Hodně cestuješ a věnuješ se krom jiného i velmi intenzivně jazykům a tlumočení. Vůbec jsi taková zdejší, dovolím si říct - záhadná perla:)

T: Tak to je strašně dlouhá historie! Pocházím z Turecka, narodil jsem se v Istanbulu - prožil jsem tam dětství. Potom jsem se oklikou dostal přes Vídeň a Londýn do Prahy, kde žiji zhruba od svých šestnácti let. Odchodil jsem tu normálně všechny školy a v Roxy pracuji přibližně tři roky - také na základě úspěšného konkurzu. V té době jsem sám hrál jako DJ a činnost klubu mě velmi intenzivně zajímala. Před tím jsem opravdu hlavně tlumočil a překládal. To je asi tak ve stručnosti všechno.

Vidíš, to je vhodná otázka na tebe Jano. Máš nějaký vztah ke kultuře, kterou tu klub Roxy representuje, nebo svojí práci bereš čistě mechanicky?

J: Vzhledem k tomu, že s většinou lidí z Linhartovi nadace se znám už bezmála dvacet let, tak určitě mám. A to velmi silný:)

Jako ředitelka máš určitě přehled, jak se fungování klubu za ta léta vyvíjelo. Můžeš nám ho ve stručnosti shrnout? Změnilo se něco?

J: Nemyslím si, že by se to tu nějak moc změnilo. Určitě došlo k jakémusi posunu v hiearchii a vytvořil se jasný systém fungování lidí. To znamená, že tu není zmatek, ale každý se věnuje svému dílu práce. Za ten pochopitelně také zodpovídá. Do jisté míry tu byly dluhy, jež se částečně podařilo splatit. Finance se obecně více hlídají než před tím.

Přesně o tom nám povídal Dan Walterstein. Prý jste měli hodně nevýhodných smluv s jinými agenturami a podobně…

J: Tak hele! Když narážíš na toho Dana, vezmu to trošku oklikou. Dan mě asi půl roku před tím než odešel (klidně můžu zaslat naší emailovou korespondenci) oslovil v souvislosti s opuštěním Roxy sám. Já jsem mu napsala skvělý posudek, aby mohl dál pracovat v branži v níž až dosud dělal. Nemám pocit, že bychom se rozešli ve zlém a upřímně se v tom dál moc hrabat nechci.

Ale z jeho výpovědi se to moc nezdá… Prý to byl on, kdo tu stál za zrušením špatných smluv a vybudováním funkčního systému.

J: Ve chvíli, kdy přešel z pozice PR na dramaturga to v podstatě bylo náplní jeho práce. To on měl v kompetenci podepisovat smlouvy s DJs. Víš, děláme tady velmi přesné rozpočty a když si je vyjedeš, tak předpokládané vstupné musí logicky zaplatit náklady na dramaturgii. Možná to někde vedlo i k jejich snižování. A stále vede - je to neustálý boj.

Těch problémů se tu, ale nakupilo mnohem více. Z jakého důvodu dostal Dan Walterstien zákaz vystupování pod Roxy bookingem?

J: Vnímám to hodně v osobní rovině. Možná bych poprosila Tolgu. Ať se vyjádří on…

T: V rámci Roxy bookingu došlo obecně k mnoha změnám. Určitě jste zaregistrovali, že se přijali noví DJové (Ladida, Josef Sedloň, Lucca, Lillou apod. pozn. Juki). Vytvořila se úplně nová dramaturgická koncepce, ve které jedni dostávají více místa a druzí méně. Danův odchod z bookingu je pouze důsledek tohoto kroku klubu Roxy. Ničeho jiného.

Zpět. Máme tady s sebou jasně zformulované odpovědi na problémy, které se vás bezprostředně týkají - komunikační problémy, konflikty, obhajování pozic… Můžete se k nim prosím vyjádřit?

T: Já si myslím, že tohle jsou určité informace interního charakteru, které by měly probíhat pouze v rámci společnosti v níž pracujeme. Rozhodně nejsou určené pro veřejnost a asi bych se k tomu vůbec nevyjadřoval.

No, není to zas tak jednoznačné. Dan těch informací poskytl poměrně mnoho a kdyby jste položili několik protiargumentů vy… Třeba to o tom potrestání za rozhovor v časopise XMAG nás velmi zajímá…

T: Takhle. Nemáme potřebu poskytovat jakékoliv negativní informace. Všichni lidé, kteří tu pracují mají už velký kus práce za sebou. A ubezpečuji, že nikdo z nich nemá potřebu nikomu ubližovat a jsou otevřeni dialogu. Střetů mezi námi probíhá dnes a denně stovky. To není nic nenormálního - pokud se nepřesouvají do jiné roviny než pracovní.

J: Já jsem se za tu dobu dozvěděla obrovské množství fám a řečí od lidí s nimiž komunikoval a výsledkem toho všeho bylo, že mě Dan pozval na kafe a já to odmítla. Na to prostě už nebyl prostor po tom všem. Ale vyjadřovat se k tomu? To odmítám… Nemám potřebu se jakkoliv obhajovat. Reagovat na váš rozhovor s Danem budeme možná až později. Ale pravda je, že jsme v budoucnu klidně mohli dál spolupracovat. V Roxy fungujeme jako tým a uplatňujeme jednoduchý demokratický proces.

No. Vidím, že z vás k tomuto tématu asi více nedostaneme. Využijeme tedy společného času a zastavíme se u samotného fungování klubu Roxy. Určitě jste zaregistrovali, že se v současné chvíli rozjíždí vaše nová a na první pohled velmi zajímavá konkurence - klub Trojka. Máte z něho obavy?

T: Lidi, kteří se kolem nového klubu motají velice dobře známe. Například produkci bude dělat Martin Mikolášek. Před nedávnem za námi přišli, že chystají nový klub. Prý nechtějí Roxy ublížit, protože ho mají rádi. Osobně si myslím, že v tomhle městě prostor pro místo podobné kapacity určitě je. Nikdy nemůžou dělat akce, které si dovolíme my. Jde tady hlavně o drahé koncerty. Pokud začne fungovat, budeme rádi - ze začátku to pro ně logicky musí být velmi těžké. Roxy je tu dlouho, má zavedené jméno a jim potrvá poměrně dlouho než vstoupí do širšího povědomí. Nicméně, fandíme!

J: Já bych to uvedla asi tak, že každá konkurence je dobrá. Myslím si, že nás to posune dál - budeme se snažit být ještě lepší! Prostě to může být hnací motor, aby to tu fungovalo lépe.

Hele, jak jste se vlastně oklepali po povodních? Myslím, že dnes - s patřičným časovým odstupem - už můžete dělat závěry, ne?

J: To jo:) Když jsem viděla vodu v klubu až po strop, říkám si: "No to je konec!" Ve finále se, ale našlo tolik lidí, kteří pomohli - a člověče, to byl tak neuvěřitelný náboj, ze kterého jsme čerpali sílu - sama se tomu dnes divím. Máme štěstí na majitele domu i ostatní.

Pomohli vám externí benefiční akce? Myslím finančně…

J: To ne, ale dali jsme tak možnost fungovat našim zaměstnancům. A lidem důkaz, že se nevzdáváme.

T: Proces úprav po povodních bylo velmi zajímavé sledovat, protože jsme tu měli jednou v týdnu koncert a po zbytek se pracovalo - de facto skoro přes rok. Udělalo se hrozně moc práce a musím poděkovat obrovskému kvantu lidí, kteří k tomu všemu přispěli.

J: Pracovali všichni. Naši barmani i lidé z venčí. Vždycky se sešlo kolem dvaceti osob, které pomáhaly s těmi nejtěžšími špinavými věcmi.

Před časem jste měli problémy s místostarostkou p. Příhodovou kvůli nedostatečnému odhlučnění. Jak jste na tom v současné době?

T: Momentálně žádné problémy neexistují. Jednoduše splňujeme veškerá kritéria. Otázka je, zda-li se z toho před volbami neudělá další - politický problém.

Máš pocit, že před tím to tak bylo?

T: Myslím, že jednoznačně ano. Co si myslíš ty, Jano?

J: Já si myslím to stejné. Ten problém tu není celou dobu - vždycky se objeví jednou za půl roku či rok. Najednou vyvstane a je to pro všechny hrozný problém. Prostě divný, ne?

Nyní mě napadá další otázka, kterou nosím v hlavě už neuvěřitelně dlouho. Jde mi o funkční mechanizmus subjektů Linhartova nadace - Roxy a.s - klub Roxy - Židovská obec. Můžete to trochu objasnit?

J: Prvně vznikla Linhartova nadace, která to tu celé dělala. Potom samozřejmě začala narážet na překážky a zjišťovat skutečnost, že si nemůže dovolit dělat věci komerčního rázu. Založila si proto akciovou společnost Roxy a.s. Ta spravuje klub, jehož prostory pronajímá od pražské Židovské obce, která je vlastníkem celého objektu. Důležité je zmínit, že Linhartova nadace je stoprocentním vlastníkem dceřinné akciové společnosti Roxy.

Výborně - je jasno. Vaše práce je hodně náročná. Jak to dlouhodobě vůbec zvládáte?

T: Já to zvládám poměrně dobře. Občas pro změnu vůbec. Je toho hodně, ale tady pracujou všichni tak hrozně moc, že si myslím není na co stěžovat.

No, v období festivalu Planet Roxy to musel být dost úlet, ne?

J: To byl, ale zvládli jsme to. Všichni jsme pracovali soboty i neděle. Ty poslední dva měsíce jsme makali prostě nonstop. Je to o tom, že časem tu práci lidi kolem začnou hltat a nemůžou se zastavit. Navíc skončil festival a začali jsme dělat Karlovy Vary….

Taky dobrý. Všímám si, že Planet Roxy není jen nárazová věc letního festivalu….

T: Jedná se vlastně o dlouhodobý koncept spolupráce s hlavním sponzorem.

Pomohlo jméno klubu v názvu festivalu? Cítíte nějaké reálné dopady toho mediálního zvýraznění a stoupá vůbec návštěvnost klubu v posledním období?

T: Co se týče návštěvnosti v souvislosti s festivalem - nevím. Asi se to spíše promítne v mediálním obrazu klubu - ví teď o něm daleko širší spektrum lidí. Jinak lidí chodí hodně, ale je to dáno spíše tím, že máme kvalitní program. A taky kvůli tomu, že zrekonstruovaný prostor a nová politika klubu se lidem líbí.

Hodně lidí z našeho okolí (včetně mě) si ale stěžuje: nechutné pivo pod mírou a v plastovém kelímku, místo džusu hromádka zmrzlé vody… Bary jsou tu obecně silnou vadou na kráse…

J: Nejsme žádná pivnice. Nejde nám o to, aby všichni zákazníci pili pivo. Sklo je samozřejmě v tak velkém klubu naprostá hloupost. Nemůžeme ho používat i kdybychom mohli.

T: Ti lidé, kteří si dnes stěžují na kelímky budou pak řvát, že jsou všude střepy. Pokud se, ale problémy na baru týkají celkového obrazu klubu….

J: …určitě se tyhle informace od vás dostanou ke správným lidem. Já myslím, že se podobné věci vcelku hlídají - barmani nad sebou mají velmi tvrdou ruku.

T: Pokud se porovnáme s ostatními pražskými kluby, stále si držíme přijatelnou cenovou hladinu a snažíme se kluberům vycházet vstříc. Tak, aby si mohli dovolit sem chodit.

V minulosti se hodně spekulovalo o rozvázání spolupráce s mnoha externími agenturami, které tu dělávali svoje akce. Proč jste se upjali výhradně na Roxy promotion? Tak radikální změny také vycházely ze špatných smluv?

J: Nemyslím si, že bychom se nějak upínali. Prostě to vzešlo z kvalitních a nekvalitních akcí - a to včetně těch našich. Když se to neudělalo dobře, lidé jednoduše nepřišli a tohle ty agentury po čase zjistili sami. Jinak jsme naprosto otevření všem, proč by ne?

T: Ten prostor tu pochopitelně existuje pro lidi, kteří přijdou s jasným a kvalitním konceptem. Mladým s novými nápady rozhodně dáváme hodně možností realizovat v kooperaci s námi své projekty. Takových sem chodí docela dost, no bohužel ne všechno se dá uskutečnit. Děje se tu mnoho různých věcí.

J: Například teď tu bude zajímavý večer ke dni lidských práv. Prostor je prostě k dispozici.

Předpokládám, že vám hodně začínajících DJs a kapel posílá svoje dema. Upřímně - posloucháte to vůbec?

T: Posloucháme. David Urban většinou kapelky a já nebo Lenka DJs. Jediné měřítko je kvalita - ne žánr. Tady až na pár výjimek má prostor všechno.

Vidíš. Málem bych zapomněl. Hodně se teď píše o kauze zmláceného hip-hoppera během koncertu Public Enemy. Prý ho bezdůvodně napadli vaši zfetovaní vyhazovači. Podobné zkušenosti má prý vícero lidí. Jak tedy hodláte podobným věcem předcházet?

J: Pochopitelně, když se tu něco podobného odehraje, mluvíme o tom. To je dobře. Jádro naší security jsou profesionálové. Tohle byli bohužel nově přijatí členové. Incident se vyřešil okamžitou výpovědí a celá ochranka nedostala výplatu - šéf si je měl ohlídat a instruovat. Dostali podmínku do konce roku. Musí se holt naučit respektovat naše specifická pravidla.
Tohle je vždy problém. Jsme v centru města a potřebujeme rázné pracovníky k ochraně lidí.

T: Na počet akcí a lidí, kteří tu projdou dochází k problémům minimálně.