Brawther: "Byl bych raději DJem pro tanečníky..."

Sammy, hodně lidí tě vnímá jako legendu uderground house music... Ke komu však Brawther vzhlíží a kdo ho hudebně ovlivňuje?

Legendou nejsem ani náhodou! Je pro mě dost těžké se v takovém označení najít... Jednoduše jsem neustálý student hudby a jen ať tvorba na konci mého života ukáže, čeho jsem za tu dobu dosáhl! Vzhlížím k velikánům taneční hudby, jejichž muzika ovlivnila hned několik generací a posunula jejich vlastní hranice. Inspiraci nacházím v mnoha žánrech a s tvorbou umělců, jejichž hudba obstála ve zkoušce času. Za všechny to jsou třeba Larry Heard, Aphex Twin, Underworld, St Germain a Pepe Bradock.

Žil jsi ve Francii, Velké Británii a teď v Portugalsku. Pokud se bavíme o scéně v každém z těchto míst, kde vidíš hlavní rozdíly a podobnosti mezi fanoušky house music a v jejich přístupu k hudbě? 

Myslím si, že když je dobrý sound system a DJ chápe, jak poskládat hudbu dohromady, když má příjemný "flow", pak se lidi cítí dobře na jakémkoliv tanečním parketu. To fanoušky house music prostě spojuje - hudba je univerzální jazyk a mluví k nám bez ohledu na to, odkud pocházíme... Když jsem v roce 2011 opouštěl Paříž, žádná scéna, která by stála za řeč, tam prakticky neexistovala a tamní klubový život byl nudný. Dneska je to přesný opak! Pro mě jsou fanoušci house music vzácnou rasou, protože na scéně se pohybuje hodně lidí, kteří se tímto žánrem zabývají jen částečně a přeskakují mezi trendy. Vždycky je příjemný potkat se s podobně smýšlejícími dušemi. Skutečná scéna může existovat jen tehdy, pokud jsou v ní přítomni silní promotéři, kteří přispívají k dané kultuře. S tímhle se v poslední době z nejrůznějších důvodů nesetkáváme tak často a pokaždé na akci dorazí jiné publikum, které přijde spíše na konkrétního DJe, než na párty, která se pomalu zavádí do povědomí...

Jak vzniklo tvoje vlastní vydavatelství Negentropy? Myslíš si, že je v dnešní době nutností, aby každý úspěšný umělec měl svou vlastní značku jako způsob, jak se vyhnout omezením a příkazům shora?

Negentropy je první label, který je čistě můj. Jsem také spolumajitelem Courtesy of Balance, který spadá pod Balance Recordings, jemuž šéfuje Chez Damier. Stejně tak jako Dungeon Meat, o jehož chod se starám spolu s blízkým kamarádem Tristanem Da Cunha. Obě značky mají své vlastní identity a já cítil potřebu vytvořit čistě svou základnu, kde bych měl úplnou svobodu ve výběru umělců a repertoáru, a kde bych se mohl starat o malou skupinu přátel a producentů, které obdivuji. Vlastnit vydavatelství znamená mít k věcem DIY přístup, díky němuž je cokoliv a všechno možné! Vydávat vinyly je finančně náročnější, ale pokud té muzice opravdu veříš, je to ta správná cesta, jak o ní dát vědět ostatním... Samozřejmě si pořád myslím, že můžeš být úspěšný i bez toho, abys byl majitelem labelu. Být úspěšný totiž znamená být žádaný. Klidně jako producent, který má nabídky na vydání svých skladeb, nebo rostoucí fanouškovskou základnu, jež si jeho hudbu užívá. Takže si nemyslím, že mít label automaticky definuje úspěšnost. Ale určitě se hodí vydávat jakoukoliv svou muziku, u které cítíš, že by vydána být měla! Ne všichni by se ale automaticky měli starat o vlastní značku - pokaždé hrozně dlouho trvá, než nové vydavateství vybuduješ a začne mít na scéně respekt. Člověk by měl taky určité věci pochopit dřív, než začne vydávat hudbu - tedy vylepšit si vlastní produkci a vyzkoušet si svou odolnost. Občas musíš být prostě odmítnutý, aby ses mohl posunout dál a ujistit se, že to jen tak nevzdáš!

Kde se ti letos hrálo nejlépe? A v návaznosti na to nám pověz, kde se za mixážním pultem nejlépe cítíš...

Mým nejoblíbenějším místem je Heidegluhen, kde hraju několikrát do roka. Je to ta nejlepší párty, protože lidi tam nepřichází jen kvůli konkrétním DJům, ale i kvůli atmosféře a klubu samotném. To je to, co se mi jako DJovi líbí... Nemám rád ten tlak, kdy já jsem tím, kdo prodává vstupenky a celý úspěch noci závisí pouze na proslulém DJovi. Mám rád společenský aspekt večírku, chci být jeho součástí a prožívat to. Nedávno jsem si užil Maltu, kde promotéři uspořádali nedělní akci nazvanou Sunny Side Up. Celou dobu jsem tam protančil a to je pro mě skutečně dobré znamení! Mám pocit, že v každém městě existují lidi, kteří pořádají večírky "tím správným způsobem" a to navzdory měnícímu se klubovému klima. Moc rád hraji v kyjevském klubu Closer. Také Hoppetosse a CDV jsou skvělá místa, kde se cítím opravdu svobodně...

Jaký track tě při hraní nikdy nezklame a můžeš se pokaždé spolehnout, že rozhýbe parket?

Je jeden song, který jsem složil s Tristanen před třemi nebo čtyřmi roky a který se hodně hrál... Má název "The Hammer" a vyjde v únoru prostřednictvím Dungeon Meat. Testoval jsem ho několikrát a bez ohledu na rok vydání pokaždé funguje. Jen zřídka do setu zařazuju vlastní věci, takže fakt, že tuhle skladbu hraju hodně, mi dává jistotu, že pořád funguje, a že i ostatní tuhle věc nejspíš mají rádi...

Jaký je Tvůj NEJ producent roku 2019?

Sweely, ten je prostě neúnavný! Je to talentovaný Francouz a rozhodně byste ho měli sledovat. Vzhledem k tomu, že je ještě mladý, těším se, s čím přijde v následujících letech. Hraje jenom živě a své live sety zvládá na jedničku! Má cit pro rytmus i harmonii a je hudebně nadaný, což se dnes moc nevidí. Jeho hudba mě inspiruje. Poprvé jsem ho viděl naživo vloni v Glastonbury. Právě mu vyšla muzika u mého labelu a bude vydávat víc a víc. Pokud jste o něm ještě neslyšeli, určitě se na něj podívejte...

Jmenuj nám někoho nadějného, koho lidi ještě neznají, ale ty cítíš, že bychom ho měli rozhodně začít sledovat...

Rozhodně Zweizig! Je to můj dlouholetý kamarád, který své dovednosti zatím trpělivě ladil a teď má spoustu muziky, která čeká na vydání. Je to pro mě zásadní jméno, na které upínám pozornost skrze můj label. Jsem z něho fakt nadšený a taky poctěn, že s ním spolupracuju od začátku, protože ho považuju za skutečně velmi mimořádného producenta, který bude mít na svou generaci zřejmě značný vliv, a který si během budoucích let v taneční hudbě vytvoří vlastní stopu. Je to mladší brácha Michaela Jamese, ale jejich styl je dost odlišný. Těším se, až lidi začnou jeho hudbu objevovat a budou si ji užívat. Za zmínku určitě stojí také Ron Obvious, což je další talentovaný umělec z Londýna, který dobře rozumí kořenům house music, a kterého by lidi měli sledovat!

Předchozí hosté párty DarkRoom, tedy DJ Steaw, Djebali nebo Diego Krause, chválili tvou hudbu stejně jako tvůj ležérní přístup. Je tedy Brawther spíš DJem pro DJe?

Myslím, že je na ostatních, aby to posoudili... Já si prostě užívám, když objevím muziku, která mě nabudí. Vždycky se snažím hrát hudbu, která je u lidí na parketu relativně neznámá, aby to pokaždé znělo svěže. Tím se tedy možná liším od ostatních DJů, kteří hrajou hodně vlastní tvorby, nebo jen aktuální věci. Já si rád vybírám z 30ti let historie house music, ne jen ze současné tvorby, nebo vyloženě old skool věcí. A taky si nemyslím, že bych byl DJem pro DJe. Hodně DJs totiž netancuje a já bych byl raději DJem pro tanečníky než pro DJe. Pro mě je důležitější, aby lidi tancovali, než abych získal uznání od těch, kteří netancují.

Zkus popsat typický set Brawthera ve dvou, nebo třech slovech…

Nakažlivý rytmus house music!

Co bys chtěl vzkázat fanouškům v Praze a v České republice před svým setem? 

Hodně se na návštěvu Prahy těším, nikdy předtím jsem v České republice nebyl, tak doufám, že u vás nějaké své fanoušky uvidím. Přijďte a nestyďte se, rád poznávám nové lidi a doufám, že se v průběhu noci všichni potkáme na parketu!

Ptal se Marvelous Bey v srpnu 2019.

foto: archiv

Francouzský DJ a producent Brawther se historicky poprvé představí v České republice a to 7. září na akci DarkRoom v klubu Cross.