ROZHOVOR
Chris Sadler: "Někde se prostě začít musí..."
Chris Sadler patří k předním hráčům house music u nás. Pravidelně vystupuje v klubech a na festivalech jak u nás, tak i v zahraničí, a jeho rezidentní noc Climax, jež se pravidelně koná v pražském klubu Roxy, se může pyšnit přívlastkem nejdéle fungující klubová noc v Čechách. My jsme se s Chrisem sešli na konci roku 2017 v NoDu, abychom si s ním nejen o Climaxu popovídali, a zde je výsledek...
Chrisi, jsem rád, že jsi dorazil sem do NoDu, a první otázka se nabízí... Jak se ti aktuálně vede?
To já děkuju za pozvání! No a daří se dobře, během ledna čekáme s manželkou narození našeho dítěte, takže to pro nás bude velká událost! Jsem z toho samozřejmě trošku nervózní, ale na druhou stranu si říkám, že to už zvládly miliardy lidí přede mnou, tak proč bych to neměl zvládnout já?!
My samozřejmě gratulujeme a budeme držet palce, aby všechno probíhalo tak, jak má. Teď už ale k muzice... Hraješ skutečně hodně dlouho, vzpomeneš si tedy ještě vůbec na svůj úplně první DJ gig?
Pokud si dobře pamatuju, tak jsme tenkrát ještě v Anglii dělali vlastní mejdany, protože jako začínajícímu DJovi se ti nabídky na hraní dvakrát nehrnou, a dopadá to tak, že když chceš hrát, tak prostě musíš dělat vlastní akce. V té době jsem chodil na vejšku v jednom městě kousek od Birminghamu, a s kámošema jsme si pronajali takovou malou místnost nad jednou místní hospodou. Fungovalo to tak, že jsme si všechno museli dělat sami... To znamená od propagace až po sehnání techniky, a jelikož jsme v té době začínali, tak na nás chodili většinou kamarádi a kamarádi našich kamarádů. A v konečné fázi je to pro tebe jako pro začínajícího DJe ta nejlepší cesta, protože si vyzkoušíš i to, co normálně jako DJ nemusíš řešit. Tenkrát to nebyly zrovna velký mejdany, ale rozhodně skvělá zkušenost.
To rozhodně, díky tomu to vidíš i z té druhé strany. Víš, co všechno musí člověk řešit, aby mohla párty v pořádku proběhnout. Tohle podle mého názoru spousta mladých DJů vůbec nevnímá...
Přesně tak, máš potom k těm lidem, co dělají akce, větší respekt, protože víš, co všechno musí ten člověk zařizovat, a kolikrát to opravdu není sranda. DJ, který nikdy nedělal vlastní mejdany, je zvyklej přijít, odehrát a dostat zaplaceno. Ale člověk, co s tím má nějaké zkušenosti, to celé vnímá trošku víc do hloubky. Už na to koukáš jinýma očima a je tam větší respekt k lidem, co tu párty dělají.
A co tvé začátky v České republice?
Tehdy jsem hrával na Újezdě, v době, kdy neexistovala CDčka, ale audio kazety... Já si tehdy nechal udělat spoustu těchto kazet, nechal si vytiskout barevné letáčky, kde na mě byl uvedený kontakt, a ty jsem následně rozdával po klubech. Dokonce i tady v Roxy jsem tenkrát nějaké nechal. Ozvali se mi až z Újezdu, že by mi dali každý měsíc jeden večírek, což fungovalo na stejném principu jako v Anglii. Jednoduše řekli: "tady máš prostor, tady máš jeden večer a všechno ostatní si obstarej sám..." Takže jsem si nakopíroval nějaké letáčky, které jsem potom po Praze rozdával, za což v podstatě padla velká část mého rozpočtu, který byl tehdy 1.000,- Kč. Za ty zbylé peníze se nikomu moc nechtělo přijít zahrát, takže jsem celý večer většinou hrál sám. Tehdy jsem ještě bydlel na Barrandově, do klubu jsem musel vozit vlastní aparaturu a desky, s čímž se nedalo jezdit MHDčkem, takže zbytek peněz vždycky šel na taxík. Ale někde se prostě začít musí...
Od těchto začátků ses ale dostal až k pořádání vlastní noci Climax, která je dnes v Čechách vůbec nejdéle trvající klubovou nocí. Jak to takhle s odstupem času hodnotíš? Udělal bys třeba něco jinak?
Naopak, s Climaxem jsem hrozně moc spokojenej! Jestli je něco, na co můžu být ve své DJské kariéře hrdý, tak je to právě Climax a fakt, že i po tak dlouhé době ta párty stále funguje a lidi baví. Zároveň jsem rád, že se ta párty koná v Roxy, protože právě Roxy je pro mě naprosto srdcová záležitost. Sice se v Čechách najdou větší kluby, které mají možná i lepší techniku, ale žádný klub z mé vlastní zkušenosti nemá takovou atmosféru, jakou právě Roxy může nabídnout. Už jen ten pocit, když před začátkem mejdanu stojíš v tom prázdným klubu, ten prostor sám o sobě vyzařuje fakt skvělou atmosféru! Takže jsem strašně vděčný za Climax, že se může vždy konat v Roxy, a také za to, že vedení klubu mi vychází vstříc, a já díky tomu můžu zvát velká jména.
Teď jsi vlastně měl na devatenáctém výročí Rogera Sancheze...
Přesně tak! Jsem rád, že díky dobrým vztahům s vedením Roxy můžu zvát jména, která na té scéně opravdu něco znamenají. Roger Sanchez byl legendou už v době, když jsem začínal já, a dnes platí za legendu ještě větší. A vystřídalo se jich na Climaxu mnohem víc - byl tu třeba Joris Voorn, Mark Knight a řada dalších.
Climax bude letos slavit dvacet let... Máš už v hledáčku nějakého zajímavého hosta k tomuto jubileu?
Momentálně je to v procesu řešení. Vzhledem k tomu, že jsme na devatenáctých narozeninách měli takové eso, jakým je Roger Sanchez, tak bych rád pozval někoho minimálně stejně tak známého, jako je právě Roger. Zkrátka chci, aby ta párty byla na ještě lepší úrovni než minule, nebo alespoň dosahovala té loňské. Aby to prostě nebyl krok zpět... Je to takové dilema, koho oslovit, protože chci pozvat nějakou ikonu taneční scény, a zatím bych asi víc neprozrazoval. Pro mě je například na úplné špici Carl Cox, ale toho není možné do klubu dostat z finančních důvodů, byť by to legendární párty určitě byla! :)
Pravidelně hráváš i v zahraničí, tak jak bys porovnal například britskou scénu s tou naší? Kde to podle tebe jede víc?
V Anglii je rozhodně ten trh větší, protože tam žije mnohem více obyvatel než v Čechách, a tudíž je tam i více takových těch "big name DJs" a také více akcí a klubů. Z mé zkušenosti však musím říct, že i když je tam ta scéna větší a starší, neznamená to automaticky, že jsou ty akce lepší. Mejdany tady u nás mají mnohdy daleko lepší atmosféru než mejdany v zahraníčí. Ostatně mi to kolikrát potvrdili i zahraniční hosté, kteří na Climaxu hráli. Sami kolikrát obdivně říkají: "hmm, kéž bychom něco takového měli u nás!" Takže kdybych to měl shrnout, tak ty mejdany v Anglii jsou větší, ale tady u nás mají své specifické kouzlo a atmosféru, což v Anglii prostě chybí. Co se týče taneční scény, tak se rozhodně v Česku nemáme za co stydět!
A prozradíš nám zajímavou nebo vtipnou historku z nějaké párty?
Wow, těch se stala taková spousta, že teď z fleku bude těžký dát něco dohromady. Ale jo, teď mě napadla jedna z Colours of Ostrava, kde jsem v létě měl hrát na nějaké Excellent stage, nebo tak něco. Měl jsem tehdy slot od jedenácti, načež jsem tam dorazil už před půl jedenáctou a dal se do řeči s brněnským DJem Koalou. Kecáme, když v tom najednou přestala hrát hudba, a já předpokládal, že jde jen o nějaký breakdown... Když se ale po deseti minutách nic nedělo, šel jsem z backstage na podium, a tam už všichni balili věci. Tak jsem odchytil stage managera s tím, co se děje, když mám od jedenácti hrát? A on mi na to řekl, že podle plánu se má končit v jedenáct, a že o ničem neví. :) Takže jsem si udělal takový výlet do Ostravy celkem zbytečně... Nakonec to však pro mě dopadlo docela dobře, protože krátce po jedenácté začalo strašně pršet, a jelikož ta stage nebyla krytá, tak by ta párty stejně musela skončit. I to se stává!
Ty už se dlouhou dobu věnuješ převážně rovným beatům, takže určitě máš nějaké tipy na zajímavé producenty, jejichž tvorba tě v současné době baví...
Co se týče mých tipů, tak to všechno jsou více méně lidi, kteří už na Climaxu hráli, protože, když se rozhoduju, koho pozvat, většinou se přikláním k mým oblíbeným interpretům. Takže to jsou například Mark Knight, Umek, Joris Voorn, Hatiras, Prok & Fitch, Sonny Wharton, Olav Basoski, Roger Sanchez, a třeba Olav Basoski, který už hrál na Climaxu třikrát, je hrozný pohodář. Ostatně všichni byli velmi v pohodě lidi, ale Olav byl z nich úplně nejvíc, a dodnes jsme spolu dobří kámoši. On sice hraje takový funky house, který momentálně moc nefrčí, ale co se týče osobnosti, tak je to strašně příjemný člověk.
A jaké máš s párty plány do budoucna? Neplánuješ třeba také nějaké venkovní Climaxy?
Co se venkovních akcí týče, osobně to vnímám tak, že Climax prostě patří do Roxy, a tak by to i mělo zůstat. Pokud by třeba vedení klubu chtělo udělat nějaký open air, jako tomu už v minulosti párkrát bylo, tak bych se samozřejmě nebránil tam mít nějakou Climax stage. Každopádně to vnímám tak, že tato párty patří do Roxy.
Pomalu se blížíme ke konci našeho rozhovoru, tak mi ještě řekni, jaké máš plány v roce 2018, a co se chystá?
Určitě chci pokračovat v tom, co jsem dělal doposud a dělat to stále líp a líp. Mimo to mám také svůj label Climax Digital, kde se objeví pár zajímavých releasů, a samozřejmě pojedu také nějaké "club tours", takže bude se toho dít opravdu hodně. A hlavně čekáme přírůstek do rodiny, což bude ta největší událost!
Máš na závěr nějaký vzkaz pro čtenáře Techno.cz?
Určitě i nadále sledujte web Techno.cz, protože si myslím, že je to v dnešní době facebooků a dalších sociálních sítí velmi žádoucí. Je dobře, že tenhle web stále funguje, protože přináší širší rozhled o elektronické scéně. Na facebooku je sice fajn, že si můžeš s kámošema psát o různých mejdanech, ale právě weby jako Techno.cz nabízí hlubší náhled do toho všeho a píší tam lidi, kteří se o tu hudbu dlouhodobě zajímají a mají určitý přehled. Takže si myslím, že je žádoucí, pokud se chcete dozvědět víc, Techno.cz sledovat a podporovat! Je tady samozřejmě více webů věnujících se elektronické scéně, ale pro mě osobně je stále Techno.cz číslo jedna a doufám, že tady s námi ještě spoustu let vydrží! No a samozřejmě také navštěvujte zajímavé akce a choďte do klubů, a vůbec mějte se co možná nejlépe!
Tak toho si moc vážíme! Děkuji ti za rozhovor, a že sis udělal čas, a ať se ti daří jak v soukromém životě, tak i ve tvé hudební kariéře!
Moc děkuju za pozvání a ať to jde!
Ptal se stanjah v prosinci 2017.
foto: archiv
Sledujte také:
https://www.facebook.com/chrissadlerdj/
https://soundcloud.com/chris-sadler