Tony Colman: "Překvapuje mě, že jsem nebyl osloven žádným producentem od vás..."

Máš za sebou úspěšný rok 2015, Tony... Jak bys ho shrnul a co ti udělalo největší radost?

Tím nejlepším momentem pro mě bylo vydání mého nového alba po čtyřech letech a získání spousty kladných ohlasů na něj... 

Jak probíhaly přípravy na vydání? Máš nějaké zajímavé zážitky z práce na něm?

Ty přípravy byly zcela unikátní - přestěhoval jsem dům, a rozhodl se digitalizovat svou masivní knihovnu analogových paměťových médií, jako jsou například pásky, co mají 1/4 a 1/2 palce, všechny ty ADAT pásky, optické disky pro samplery AKAI, minidisky, kazety a našel jsem na nich tolik materiálu se zajímavými aranžemi, které jsem kdysi nahrál, ale dosud nikdy nepoužil... Mnoho z nich bylo velmi starých, dokonce snad z pozdních sedmdesátek! Takže jsem měl najednou velmi unikátní postupy pro nové skladby, ale nezapomínal jsem přitom ani na svou dnes už klasiku, jako je vytváření vzrušujících breaků a postupné budování melodií. Před časem jsem také zdědil klavír mého dědečka Steinway Model D, vyrobený v roce 1893... Nyní je zrenovovaný, a to byla teprv výzva! Když jsem se vrátil po stěhování studia do pokoje s piánem, strávil jsem asi 3 týdny experimentováním s nahrávací technikou a zaznamenával každý prvek a melodii. Pracoval jsem s mnoha vrstvami reálného klavíru a věřím, že to dalo albu soudržný zvuk. Fungovalo to opravdu dobře...

Na tomto albu s tebou spolupracovalo i několik producentů a vokalistů. Se kterým z nich se ti pracovalo nejlépe?

Emer Dinee byla skutečným objevem! Chodí ještě do školy, a přitom má tak zralý hluboký hlas - trochu jako Grace Jones... Byla radost s ní pracovat a zní naprosto fantasticky, navíc je vynikající textařkou a ve studiu pracuje velmi rychle, což je důležité!

Vedeš také uznávaný label Hospital Records, který od svého založení ušel dlouhou cestu. Jak hodnotíš jeho dosavadní vývoj, a co chystáte pro rok 2016?

Odstartovali jsme rok 2016 tím nejúžasnějším způsobem! 23. ledna jsme byli u světové premiéry klubového sound systému Dolby Atmos v Ministry of Sound! Poslední tři měsíce jsem se na tomto unikátním systému, který má 22 kanálů ve 3D, podílel, zní opravdu přepychově a teď už jen všichni doufáme, že se stane zvukovou normou pro kluby budoucnosti! Tady je krátká vysvětlující ukázka:



Hospital Records má i sesterský label Med School Music, který letos oslaví 10 let své existence. Jak bys shrnul tuto dekádu? A jak proběhnou oslavy?

Nemůžu uvěřit, že 10 let uteklo tak rychle. Med School se rozrostl z malé experimentální značky a stal se z něho velký label, který zviditelnil dnes už významné umělce, jako jsou Etherwood, Keeno, Bop, Royalston a Anile. Děláme 10 let akce po celém světě, a jsme opravdu rádi, že se vracíme 15. dubna do Roxy!

Kteří interpreti z tohoto labelu tě zatím nejvíce zaujali?

Tím nejzajímavějším umělcem je pro mě Bop. Jednoduše proto, že je tím nejvíc originálním umělcem na drum´n´bass scéně. Je to génius, a jeho track "Spiral" je pro mě jednou z nejdůležitějších skladeb, která kdy byla v drum´n´bassu vydána.



Podle jakých kritérií nové producenty pro Med School Music nebo Hospital Records vybíráte? Co bys poradil producentům, kteří by se k vám chtěli dostat?

Hledáme originalitu v jejich hudbě, dobrou osobnost a ochotu být součástí našeho týmu. Nikdy jsme nepodepsali smlouvu jen proto, že bychom si mysleli, že se hudba dotyčného autora bude dobře prodávat.

Jaké plány pro rok 2016 máš ty osobně?

Během turné bych velmi rád propagoval mé nejnovější album a zároveň label, a také právě pátrám po něčem srovnatelném s Dolby Atmos! Určitě budu také trávit spoustu času ve studiu a pomáhat našim novým interpretům, aby si byli jistí v kramflecích, a v roce 2017 chci začít pracovat na mém dalším albu.



V České republice vystupuješ poměrně často... Jak bys ohodnotil zdejší drum´n´bassovou scénu? Sleduješ také nějaké české producenty?

Musím říct, že mě docela překvapuje, že jsem zatím nebyl osloven žádným producentem od vás, s ohledem na masivní D´n´B základnu. Možná u vás spousta dobrých producentů je, ale jen já o nich nevím. Což je škoda...

Pamatuji si tě jako velkého zastánce vinylových desek... Platí to stále, nebo postupně přecházíš na digitál?

Vždycky jsem miloval vinyl, a navždy to bude velký problém pro mou ženu, díky tomu množství, co jsem za ta léta nakoupil. Jako DJ jsem byl však donucen ke změně a tak teď hraju už jen digitál. Ono rozhodnutí nastalo po absolvování obrovských Rhythm and Vines festivalů na Novém Zélandě v rámci silvestrovských akcí před rokem. Zrušil jsem tam spoustu úžasných dubplatů, hodiny vláčel vinyly s sebou a žádné gramofony nefungovaly tak, jak fungovat měly. Dělo se to i potom - mnohé kluby nemají zvukaře, kteří by chápali, nebo jim samotným dokonce záleželo na tom, jaké zázemí připravit pro ty, co z vinylů hrají, a jak se vyhnout té nepříjemné zpětné vazbě. DJ by neměl v průběhu setu střídat kvůli tomu nejrůznější formáty skladeb - narušuje to plynulý průběh toho příběhu, zastavuje to tvůj hudební růst, a tak jsem musel na začátku roku 2015 udělat jedno bolestivé a pro mě velmi smutné rozhodnutí a přejít k digitálu. K mé velké úlevě to lidi ani nezaznamenali, ale čas od času si střihnu i nějaký nostalgický vinylový set. Každopádně pod hlavičkou London Elektricity nyní používám pouze datové soubory a pověstné tlačítko "sync button" nechávám bez povšimnutí... :)



Jaké album tě v roce 2015 nejvíce oslovilo?

Úplně cokoliv od Snarky Puppy...

12. února budeš hrát v pražském klubu Roxy... Na co se mohou fanoušci těšit? Máš pro ně nějaký vzkaz?

Je těžké se rozhodnout, co hrát - v současné době mám 2 různé tříhodinové sety, ale nemyslím si, že budu moct hrát 6 hodin v kuse! Musíme tedy počkat a uvidíme. :) Každopádně vám představím hlavně své nové album, to je samozřejmost!




Díky za rozhovor!

Bylo mi potěšením...

Ptal se stanjah v lednu 2016.

foto: archiv

Majitel labelu Hospital, britský DJ a producent Tony Colman alias London Elektricity se znovu představí v České republice a to v pátek 12. února v klubu Roxy!