Tommy Rogers: "I toho DJe musíš dělat jako seriózní firma..."

Jak vlastně tráví Tommy Rogers čas od pondělí do neděle?

V pondělí chrápu až do oběda, protože jsem celý víkend kalil. Pak vstanu, najím se, jdu na solárko, pak někam na kafe a večer jdu zase chrápat. V úterý to samé, mezitím si poslechnu a nakoupím hudbu, skáknu do fitka, večer do kina a zase do postele a ve středu se chystám na víkend - takový ten klasický DJský život - samý mejdan a pohoda. Dobrý, takže to pak vystřihni... (smích)

Takže můj týden od pondělí do neděle podle reality: téměř každý den vstávám normálně do práce v rozmezí 7:00 - 7:30 a jdu do kanceláře. Jedním z mých hlavních "byznysů" je Afterclub Studio 54 v Praze a myslim, že všichni, kdo se motají kolem hudby, už budou vědět, co je to za klub. Provozujeme ho společně s Martinem Boháčkem aka DJ Enrico a řešíme klasické věci od kontroly inventur, stavy, co se stalo a co se musí vyřešit, opravit, je toho opravdu mega moc...

Druhou firmu, která mě živí, mám s Romanem Fojtíkem aka DJ Ronny (my jsme vlastně všichni kolem DJs) a prodáváme pokladní systém Cash-Online, vstupenkové systémy, e-shopy, weby a děláme vnitropodnikové systémy na míru, přičemž  k tomu všemu prodáváme i hardware. Takže ze všech stran je pořád co řešit a proto se ta moje práce prolíná celý den z jednoho byznysu do druhého. Od rána do večera jsem v práci a pokud zbude nějaký čas, chodím do juda, které dělám asi 25 let nebo si zajdu do posilovny, někdy i na spinning, a pak jsou to samozřejmě soukromé aktivity. Takhle nějak je to pořád dokola...

Ve čtvrtek dopoledne se snažím pravidelně věnovat hudbě - jednou týdně si v tom všem dělám pořádek... Poslouchám proma, co mi kdo ze světa poslal, nakupuji skladby, čtu nebo poslouchám, co se kde ve světě děje, abych měl přehled a také skládám vlastní muziku. Večer nebo druhý den ráno jedu do Prahy, abych stihl vyřídit všechny schůzky, které nejdou vyřídit se Zlína. V pátek večer hraju v Praze nebo okolí a jednou za měsíc taky ve Studiu 54 na "aftru". V sobotu většinou zase někde hraju, tak tam jedu a v neděli se zpravidla vracím domů do Zlína. Ročně najezdím cca 70.000 km a to zabere trochu času...

Takže takový je zhruba můj týden plus mínus autobus. A sem tam se mi ty dny popletou dohromady, protože někdy musím do Prahy nebo do jiného města už v úterý a zpět do Zlína např. ve čtvrtek a pak v pátek zase do Prahy, takže mi připadá, že mám pořád honičku a na nic dalšího už nezbývá čas. Všichni, co takhle cestují za prací, určitě dobře ví, o čem mluvím.

Co myslíš těmi soukromými aktivitami?

Soukromé jsou soukromé... Čili tabu pro veřejnost! :) Jdeme dál.

Máš to opravdu zajímavé a je vidět, že se jen tak nezastavíš. Mimo to, že hraješ, se věnuješ další spoustě věcí... Zajímá mě, jestli sis někdy řekl: "tak a teď budu slavný DJ“, nebo se to samo tak nějak vyvinulo?

To určitě ne, já jsem to začal dělat vyloženě proto, že jsem miloval hudbu a práci DJe. Kdybys mi tenkrát řekl, že budu hrát 5x v Amnesii, v Pacha London, na Miami, Korsice, ve Švýcarsku, v Saint Tropez a dalších destinacích, řekl bych ti, že jsi blázen. Už jednou jsem o tom kdesi mluvil, že se mě přítelkyně ptala: "kdy už skončíš s tím hraním, abys se mnou mohl být o víkendech?" Zamyslel jsem se a hledal nějakou nedosažitelnou metu, abych si prostě nechal ta zadní vrátka, že to nikdy neskončí. A tak jsem odpověděl: "...až budu hrát v Amnesii na Ibize." Věděl jsem, že to je naprosto nedosažitelný sen. Ovšem, co se nestalo - o pár let později jsem si tam skutečně zahrál a od té doby už 5x, a ona říká: "teď můžeš tedy skončit..." Odpovídám jí, že právě teď může skončit ta jedna etapa mého hraní, a může začít druhá. :)

Opravdu jsem DJe nezačal dělat pro nějakou kariéru, to určitě ne, ale jak tak dělám i svůj byznys, přišel jsem na způsob, který opravdu funguje - že i toho DJe musíš dělat jako seriózní firma. Musí to mít začátek, střed a konec. Jasně daný plán, toho se držet, a pak to opravdu funguje. Hlavně mít tu vytrvalost a umět si počkat! Nic nejde hned... Základem samozřejmě je - být vynikající DJ! Bez toho to prostě nejde...

Je o tobě známo, že jsi jako jeden z mála českých DJs hrál v 5x vyhlášeném "The Best Global Club on the World" podle WMC Miami - v Amnesii na Ibize nebo v Pacha London, který patří do nejslavnější sítě klubů na světě i na Miami Winter Conference. Jaké to tam bylo a jak jsi se tam vlastně dostal?

Před pěti lety jsem hrál v Amnesii poprvé a od té doby se mi to poštěstilo už 5x. Bylo to asi tak, že jsem jako každý, kdo se chce někam dostat, posílal všude možně do klubů, booking agentur a promotérům ze zahraničí své prezentace a to včetně těch klubů na Ibize. Ovšem když spadneš do kategorie těch tisíců lidí, co tam ročně posílají emaily, tak to nemá nikdo šanci odbavit... Při mém štěstí jsem však dostal kontakt na člověka, který měl na starosti produkci kolem Amnesie, s tím jsem se pak zkontaktoval, dohodli jsme se na spolupráci a nakonec z toho vzniklo pozvání do Amnesie na Ibize. Podobně to bylo i s Pacha London, kde se jednalo o booking agenturu a i s WMC Miami to vlastně bylo podobně. Je to taky o štěstí, na jaké narazíš lidi a hlavně o kontaktech. Bez super kontaktů to prostě nejde a to neplatí jen pro byznys, ale i pro DJing... Pokud si nevybuduješ kontakty na úrovní, tak nemáš šanci!

Říkal jsem si, že kdybych celý rok nikde nehrál a jednou za rok jel hrát do Amnesie, tak mi to stačí. To je naprosto unikátní zážitek a ten pocit tam stát a hrát pro ten dav lidí, kteří skáčou s rukama nad hlavou a předávají ti energii, je nepopsatelný. A hlavně je to TA! Amnesie na Ibize! To se ti chce fakt brečet štěstím, když to tam vidíš. Podobný pocit jsem zažil v Pacha London nebo v Miami na WMC a u nás na nejlepším letním festivalu Mácháč! Jsou to přesně ty chvíle, kdy jsi šťastný, že děláš DJe. Naplňuje mě to pocitem štěstí a dodává energii do života. A ještě k tomu, když vše funguje, je člověk celkově happy...

Jak dlouho už děláš DJe?

Počátky se datují kolem roku 2000, takže cca 14 let. Tenkrát byl pro mě nedosažitelný sen zahrát si v Duplexu nebo v klubu Mecca. Pro kluka, co bydlí ve Zlíně? To prostě nešlo dostat se tady mezi Pražáky, aby tě mezi sebe pustili. To neexistuje... Pak jsem ale dostal hraní v klubu Mecca a věděl jsem, že když zahraju dobře, tak to pojede dál. První set se povedl a od té doby jsem hrál všude možně po republice. Za přibližně 5 let jsem objel téměř každý klub u nás a hrával od 22:00 do 6 do rána sám nebo s kolegou Peetem dohromady celý večer a to byl vážně maraton! Obrazil jsem toho mega moc, spolupracoval s jednou agenturou, co mi dohazovala hraní a opravdu jsem hrával 3x, někdy i 4x týdně. Protože jsem už tehdy měl, podle mě, výborně vyřešený promo plán okolo akcí a lidi chodili a dozvěděli se o mně, tak zhruba po ročním občasném hraní v Duplexu jsem dostal nabídku hrát tam pravidelně každý pátek a tak jsem cca 6 let měl v Duplexu každý pátek párty Dirty Dancing s DJem Peetem. Dokážeš si asi představit, co to pro mě bylo... Naprostá pecka, každý pátek byl Duplex narvaný a mejdany tam neskutečné! Bylo to náročné i po stránce cestování, protože, jak víš, bydlím ve Zlíně a to je 330 km jedna cesta do Prahy a jezdit to pořád dokola byl opravdu záhul. Jednou jsem si uvědomil, že už bezpečně poznám, kde se na dálnici vyměnil bilboard... :)

V poslední době se věnuješ i své vlastní produkci. Řekni nám o tom něco více...

Ano, produkci se věnuji... Asi před pěti lety jsem se začal učit s programem Logic, jelikož mám všechny počítače od Apple, a s Logicem je to opravdu kompatibilní. Nezáleží, v jakém programu děláš, ale spíš jak s ním umíš a co máš v hlavě. Navíc dneska je velkou výhodou internet - tam je spousta tutoriálů k programům a tak každý může dělat vše.

Ano, na YouTube se dá naučit téměř všechno...

Ne téměř, ale úplně všěchno! Nemyslím si, že bys našel věc, která tam není. :) Co se týká mého vytížení v práci, tak nemám tolik času se produkci věnovat, ale chci si v nejbližší době vyhradit aspoň kousek času v týdnu, kdy budu sedět jedno dopoledne ve studiu a skládat. Takhle to dělám po chvilkách nebo po nocích a zase mi ten čas chybí přes den. Vypadalo by to jinak, kdybych na to mel 3 dny v týdnu cca po 10 hodinách, ale to bych nesměl chodit do práce od rána do večera včetně víkendů a ještě k tomu cestovat po ČR nebo po světě. Naštěstí mě to baví, tak se snažím, jak to jde a hlavně to dělám pro radost a to je to nejdůležitější!

Kolik lidí se motá kolem jména Tommy Rogers? Jak vypadá Tvůj tým?

Dříve jsem si téměř všechno kolem bookingu dělal sám. Naštěstí už dávno to mám tak úžasně zařízené, že kluby a promotéři volají mně, že by mě chtěli na párty. Nikdy jsem nebyl v pozici, že bych někoho přemlouval nebo se někam vnucoval. Jen na úrovni nabídky a to jen, když jsem začínal hrát. Tady u nás je to ovšem jinak než v zahraničí - tam už je ta komunikace složitější. Na tohle mám skvělého člověka - jmenuje se Michal Ševeček a obvolává a rozesílá nabídky do zahraničí. Když to nemůžu zařídit já kvůli pracovnímu vytížení, zařídí to on, protože má dokonalou angličtinu. Nedávno si koupil profesionální zařízení, aby mohl točit párty a to právě dělá ten zpětný efekt, že lidi na to zpětně koukají a vidí, jaké to tam bylo a snad se jim to i líbí... Grafiku na plakáty mi dělá nejlepší český grafik Cigi (on je fakt profík) a web mám od Romana Fojtíka aka DJ Ronny.

Jakou nejzajímavější historku jsi zažil za svou DJ kariéru?

Jednou se mi stalo, že za mnou k DJ pultu přišel úplně vykalený borec, mluvil na mě, já ho samozřejmě neslyšel, tak jsem si sundal sluchátka, zeslabil odposlechy a on na mě: "Dvě vodky a dva Red Bully!" Já mu říkám: "Prosím?" A frajer na to: "Přidej mi k tomu colu, vole," a položil 500 Kč na pult. Tak v tu chvilku mě ten jeho stav začal zajímat. Říkám mu: "Vypadám snad jako barman?" Borec, že ano... Pak jsem mu s úsměvem vysvětlil, že jsem DJ, vrátil mu peníze a on odkráčel k baru. (smích) Nebo jednou jsem šel po ulici v Miami a nějaký cizí člověk začal řvát: "Tommy Rogers! Tommy Rogers!" a hned se chtěl fotit. Byl to nějaký fotograf z Miami, že mě viděl hrát na hlavním udělování cen na hudební konferenci, protože tam je to událost a jsou tam všichni důležití a tak to bylo příjemné. Kamarád, co byl se mnou, říkal: "Ty vole, to není možné, ty, vidlák z vesnice, jdeš tady po Miami a tohle!" Hned si musel připíchnout cukr, protože to nemohl rozdýchat... :)

Traktor, Serato, gramofony, CD – věčné téma mezi DJs... Co si o tom myslíš a z čeho ty sám hraješ?

Začínal jsem z gramofonů jako většina DJs mého věku. Tenkrát nic takového nebylo, jen ta dvojčata, na kterých mačkáš plus a mínus, a to nebylo ono. Teď jsem po dlouhé době hrál na večírku mého kamaráda z gramofonů a maximálně jsem si to užíval. Byl to super zážitek! Díky tomu, že jsem hrál dlouho z gramofonů - cca 7–8 let - jsem si to krásně naposlouchal a naučil se mixovat poslepu. Bylo kolem toho daleko víc práce, některé kluby tenkrát ani neměly gramce, tak jsem si to musel vozit s sebou a to bylo stěhování! Nebo jsem musel jednou za měsíc nebo dva jet do Rakouska probírat desky nebo do Prahy do Disco Ducku či do Ostravy. Pak se to začalo pomalu zlepšovat a přicházet jednadvacáté století, jak já říkám. Skladbu sis už mohl poslechnout na internetu a pak ti desku poslali. Dneska to má mládež daleko jednodušší - koupí si to na internetu a je to. Samozřejmě jsem potom začal hrát z CD. Dneska používám flash disc - co se týká CD a flash discu, není v tom rozdíl – data jsou data, akorát nemusíš s sebou tahat CD. Zkoušel jsem samozřejmě hrát i z PC, ale nevyhovuje mi to a tak si hraju z flash karty. Nezáleží na tom, z čeho hraješ, ale jak hraješ a jak dokážeš pobavit party people. Je důležité, aby lidi po mejdanu řekli: "ty vole, ten hrál super" a příště přišli zase!

Jaké šance mají podle Tebe současní mladí DJs a producenti?

Veliké! Opravdu veliké a hlavně k tomu mají prostředky a možnosti. Vezmu jeden příklad za všechny. Martin Garrix. Mladý, sedmnáctiletý kluk, který udělal jednu skladbu a zboural vše okolo. Vyhrál, co se dalo ve všech hitparádách a za hraní si teď bere 40.000 euro, což je přes milion korun za 2 hodiny. A to o něm nedávno nikdo nevěděl a teď tohle! Už má za sebou turné po USA po těch nejlepších klubech a teď se chystá na ty nejlepší fesťáky na světě. A hlavně - co ho čeká v budoucnu? To se asi budeme ještě divit! Návod je jednoduchý. :) Naučit se pracovat s počítačem a to teď učí mládež už ve škole - za nás teprve svět objevil počítač... Pamatuji si, jak do školy přišel první počítač a my jsme se ho učili zapnout a otevřít tabulku. Teď děti v patnácti už umí na PC spoustu věcí a hlavně, jak už jsem říkal, s pomocí YouTube najdeš úplně všechno. A pokud tomu věnuješ čas, poctivě se učíš, nasloucháš starším, co už mají nějakou tu zkušenost, a máš vytrvalost, tak se to jednou určitě povede. Další obrovskou výhodou jsou jazyky. Já se učil rusky ve škole, takže anglicky jsem se musel začít učit až na vlastní pěst později a doteď se učím. Dneska malinké tříleté děti ví, jak se řekne jablko, pes, žirafa, auto a spoustu dalších základních slovíček a tak si vem, že se už odmalička učíš druhý jazyk a máš otevřený svět. A to současní DJs u nás taky samozřejmě potřebují. U nás je spousta mladých nadějných DJs a DJek a producentů... Mám vždy radost, když vidím a slyším, jak někdo od nás z ČR udělal skladbu, pak klip a má to úspěch! Sleduji už delší dobu pár DJs a DJek, kteří nedávno hráli doma ve sklepech, pak v místních diskoškách a teď po pár letech hrávají po NEJ klubech, vydávají hudbu na Beatportu, jejich skladby hrají slavní DJs, jejich klipy vysílá MTV, mají super remixy nebo mash-upy a to je super. Hlavně pro naši českou scénu! Je tomu potřeba jít naproti. Ještě mají mladí jednu obrovskou výhodu - kdykoliv je k dostání hudba na internetu v té nejvyšší kvalitě a to okamžitě! Když ztratí CD, flash kartu nebo laptop, tak si ihned stáhnou zálohu a jedou dál. Když jsi tehdy ztratil desky, tak už jsi se k tomu nikdy nedostal. Alespoň k většině. Ty desky už se prostě vyprodaly a další nebyly. Teď je to super!

Co bys poradil mladším DJs, kteří se chtějí někam dostat?

Když pominu tu samozřejmost, že jsou kvalitní DJs, tak hlavně o sobě dát vědět! Několikrát se mě někteří DJs ptali a stěžovali si, že nemají hraní a kluby, agentury nebo fesťáky je nechtějí angažovat. Na druhou stranu se mrknu, o koho jde, a nikde nic nenajdu. Žádný web, pomalu ani facebook, bez SoundCloudu nebo jiného hudebního média, kde by mohli prezentovat svou hudbu, žádná prezentace ani video. Pokud má dotyčný biografii, tak je napsaná stylem: "můj táta je Tiesto, brácha Guetta, ségra Carl Cox a já jsem taky majitel planety". Tak to prostě nefunguje. Je potřeba stát nohama na zemi a vždy musí DJ dát důvod tomu klubu, agentuře nebo promotérovi, aby ho vzal na tu párty. Na vlastní kůži jsem zažil zhruba před pěti lety, že jsem si sjednal schůzku s jednou agenturou v USA, ten dotyčný přišel, zastavil mě na začátku prezentace a říká mi: "Pro mě je teď důležité, abys byl na internetu. Tam tě budou hledat i party people, co půjdou na tvůj set." Otevřel si Google, zadal tam moje DJské jméno a počkal, co vypadne. 15 minut si četl, poslouchal, prohlížel videa a pak řekl: "OK I got the reason to spend my time with you" (myšleno - ano, mám důvod pokračovat v jednání s tebou, pozn. aut.) a teprve tehdy začalo jednání o ostatních věcech. Musíte se vžít do kůže těch lidí. Je naprosto jasné, že budou brát na párty osvědčené DJe, kteří mají svůj "following", najdou o nich něco pozitivního na internetu, jsou spolehliví, hrají dobře, pobaví lidi a ti přijdou na párty znovu, takže zaplatí vstup a utratí na baru. Je to prostě tvrdý byznys a majitel klubu, promotér nebo agentura musí vydělat na nájem, elektriku, výplaty, všechny daně, všechny ty poplatky, školení, náklady na opravy a taky by chtěli peníze pro sebe, když už na tom makají. Je tedy potřeba mít to všechno pevně podchycené vymyšleným systémem tak, aby to fungovalo. A můžu opravdu z vlastní zkušenosti říct, že není jednoduché provozovat klub! Je to "jen" byznys a takhle to ve světě chodí. Oni vás pak dají na párty, ale když party people o vás něco chtějí najít a nemůžou, tak proč by na tu párty přišli, když si můžou vybrat z jiných? Takže na startu je důležité dát o sobě vědět!


Dál je podle mě aktuálně na prosazení ve světě důležité mít vynikající produkci, label a bookingovou agenturu, která vydá skladbu, udělá jí super promo a o DJe se postará. U nás to tak bohužel není. U nás se každý DJ stará sám o sebe a zajišťuje si hraní. Například v USA, Francii, Švýcarsku a v dalších zemích je DJ pod agenturou a ta ho tlačí dál a dál. Taky dohlíží na to, aby na sobě tvrdě makal. Na základě toho všeho se DJ dostane do světa. A nejsou to nemožné věci. Mrkněte třeba na Hardwella - odmalička si šel za svým snem. Měl za vzor Tiesta (narodili se oba v holandském městě Breda), od 14ti dělá DJe a od roku 2009, kdy o sobě dal vědět svou produkcí, raketově vyletěl nahoru. Před třemi lety se na vyhlašování WMC v Miami stal nejlepším DJem, co prorazil, před dvěma roky se stal nejlepším evropský DJem a letos vyhrál titul "The Best Global DJ"! Na co sáhne, to promění ve "zlato". A dnes prostě patří na špici EDM a je mu teprve 26 let!

Když to tedy shrneme, pořád platí - učit se, učit se a učit se! DJ dneška musí být kompletní produkt. DJing, produkce, smysl pro byznys, pracovitost a taky musí být normální a stát nohama na zemi. A snažit se být lepší než ostatní a tvrdě na tom makat! A výmluva, že je na současné scéně velká konkurence a mnoho nových DJs, kvůli kterým je težké se prosadit? Je potřeba se na to dívat z druhé strany a vidět to pozitivně, protože konkurence obvykle zvyšuje kvalitu a to už začíná být i na aktuální produkci vidět. Je spousta cool skladeb od DJs a producentů, co nemají zatím jméno a dají se kdykoliv zahrát a to je přece pro party people jen dobře! Jestli je někdo lepší než já? OK. Tak budu tvrdě makat na tom, abych byl lepší než on. Nebudu brečet, ale makat na sobě!

Další důležitou věcí podle mě je, aby měl dotyčný seriózní práci. Myslím tím zaměstnání nebo podnikání. Pokud mám soudnost a nemyslím si o sobě, že jsem Calvin Harris, který ročně vydělá téměř miliardu hraním, produkcí, videi, právy na hudbu a dalšími aktivitami, tak mám práci, která mi zajistí seriózní živobytí, zaplatí nájem, rezervu peněz a pak člověk v klidu může dělat svůj koníček, kterým je například DJing a získá tím pevnou půdu pod nohama. Je důležité mít dopředu dohodu, že sem tam potřebuju volno kvůli hraní a tím je vše jednodušší. Ano, nefunguje to vždy tak jednoduše, jak se to řekne, ale jde to! Taky znám pár kolegů DJs, co ve 35 letech zjistili, že nemají dlouhodobou práci, hraní už taky není tolik, protože je spousta mladších DJs a nezvládají přechod na nový hudební styl, nemají koupený byt, nerýsuje se žádná kariéra a to je pak těžký dopad na hubu a vystřízlivění! Špatně se pak začíná zase od nuly... Proto je podle mého názoru důležité mít pevnou půdu pod nohama, pravidelný příjem, budovat si kariéru a pak se dělá i ten DJing líp! Ano, pokud se zadaří, že se člověk rozjede v kariéře, tak se může tomu věnovat na 100% 7 dní v týdnu! Ale musí to mít promyšlené a stát nohama na zemi...

Dále doporučuji sledovat DJské soutěže od těch, co pořádají fesťáky, kluby a další, protože tím dáte o sobě vědět a pokud se poštěstí, tak se tím dá pěkně odstartovat! Zase by někdo mohl říct, že se tam hlásí moc lidí, tam nemám šanci, ale zeptejte se těch, kteří vyhráli a pomohlo jim to v kariéře... Je potřeba být ve správnou dobu na správném místě!

Co si globálně myslíš o taneční scéně v ČR?

Je na velmi dobré úrovni. Například festival Mácháč. Absolutně unikátní záležitost u nás a možná i ve světě. Už bude 13. ročník a kolik fesťáků na světě má tolik úspěšných pokračování? Není jich tolik! Příklad za všechny byl minulý ročník. Vyprodaný dopředu, naprosto monstrózní atmosféra, já teď přesně nevím kolik, ale zhruba okolo 14.000 skákajících lidí, kteří se celý rok těší na konec prázdnin, kdy pojedou na víkend na Mácháč. Gabo odvádí úžasnou práci a je to vidět! Letos doporučuji všem koupit si lístky v předprodejích, protože jsem přesvědčen, že bude opět vyprodáno! Pak další mejdany, jako jsou Sensation White, Transmission, Trancefusion, Apokalypsa, Citadela a spousta dalších. Vlastně je každý měsíc nějaká mega akce a to je super! A téměř vždy je u toho spousta lidí a vznikne super mejdan. Promotéři odvádí obrovský kus práce a málokdo si dovede představit, jaký mega stres prožívají a kolik je za tím práce. Je spousta promotérů, co dělají párty pro radost a žijí tím a milují to. I když se jim nějaká akce nepovede, tak se otřepou a dělají mejdany dál a srdcem. Je jedno jestli je to deep house, tech house, techno, progressive house, elektro, trance a já nevím co, ale výběr je velký. Těmto všem patří obrovský dík za to, že to tlačí dál a dál. V klubech si taky člověk může vybrat a má z čeho. Ano, někdy se stane, že přijde málo lidí, ale to k tomu patří. Pokaždé se to nemusí povést, ale hlavně aby to v globálu fungovalo, to je důležité! Nepomůže brek, ale makat na tom! Díky nové nastupující mladé generaci, která má evidentní zájem o párty, to bude jen lepší a lepší. A hlavně si party people musí uvědomit, že např. promotér fesťáku nebo velké párty investuje do akce dohromady kolem 5.000.000 Kč! Pronájmy, honoráře pro DJs, pódia, světla, zvuk, prostě všechno to okolo. A party člověk si to vše může pořídit jen za lupen v hodnotě cca 650 Kč... Vždyť je to naprosto úžasná věc!

Měl jsi za svou kariéru tu čest hrát po boku slavných DJs?

Měl. Patří k nim: Eric Prydz, Tiesto, David Guetta, Roger Sanchez, Bob Sinclair, Antoine Clamaran, Felix Da Housecat, Darren Emerson z Underworld, Lee Dagger, Alan X a dál bych musel hrábnout do paměti...

Popiš nám, jak děláš skladbu ve studiu od A do Z.

Zvolím rychlost a například do první "čtyřky" vložím clap, hajtku a hada, aby každou druhou zasyčel ve vysokém tónu, jak já říkám. Do další "čtyřky" to okopčím a přidám střední bas a třeba občasné zamumlání a k tomu virgin violist. :) To celé zase okopčím do další "čtyřky" a přidám hlavní bas a lehký nástup před prvním partem ticha a melodie. Pak třeba nahraju pár tónů klavíru v MIDI, který v jednom z mnoha programů předělám do tisíce možností zvuku a vyberu si ten, který se mi líbí a přidám mu jakýkoliv efekt, který se tam hodí. Okolo toho to začnu zahušťovat, potichu přidávat středobas, tahám ho nahoru do nástupu, hlavní drop nechám vygradovat a z první doby jede vše dohromady s tím ze třetí "čtyřky". Přidám tam groove a melodie z nástupu tak, aby to korespondovalo se skladbou jako celek. Nechám tak odjet čtyři osmičky a pak udělám druhé ticho s nástupem. Ten je o  něco delší než ten první a je v něm více melodie a pokud mám vokál, tak přidám vokál. Těsně za vokál nasadím druhý drop a dvě "čtyřky" nechám odjet se vším dohromady bez vokálu a pak už je tu jen mixovací pasáž. Pokud je vokál do skladby náročný na melodii, tak používám kamaráda, co je hudebně vzdělaný a pomáhá mi sladit tóninu vokálu do melodie celé skladby, aby to sedělo! Pak skladbu namástruji v programu Ozone 5, kde je spousta přednastavených pluginů a ty se dají ještě přenastavit a uložit. Používám k tomu naprosto úžasné studiové monitory Genelec 8040. Samozřejmě je to jen hrubý popis a pokaždé se liší od druhu skladby a je toho ještě víc. Mnohem víc...

Kdyby tě požádal někdo z mladých DJs nebo fanoušků o schůzku, na které by si s tebou rád povykládal o hudbě, hraní a akcích, byl bys pro a našel si čas?

Zajisté! Už se tak stalo... Myslím tak 8x. Zajdeme do kavárny, tam rozbalíme laptopy a jedeme. Když jsem se s nimi domlouval na schůzce, tak jsem je poprosil, aby si dopředu připravili otázky, ať je to rychlejší. Na poslední schůzce jsme vykládali 4 hodiny...

Na co se nejvíc ptají?

Jak jsem začal hrát, kde jsem se učil mixovat, co je podle mě důležité okolo proma, vesměs o všem, co se DJingu týká...

Je o Tobě známo, že dáváš šanci i mladším a začínajícím DJs v podobě hudebních soutěží o nejlepší remix nebo set. Chystáš něco dalšího?

Ano, 13. června hraju na Aprodia Party v Duplexu s DJem a producentem Jerry Joxxem ze Švýcarska a třetím DJem, který na této párty vystoupí, bude vítěz soutěže o nejlepší EDM set. V případě, že jsi DJ a máš zájem si zde spolu s námi zahrát, natoč set v délce 50 minut s EDM music (electronic dance music) a přihlas se do soutěže na facebook fan page. Porota složená z DJs Jerry Joxx a Tommy Rogers vybere nejlepší set a nebude záležet jen na počtech like, ale i na hodnocení samotné poroty. Vítěz soutěže následně na této párty zahraje spolu s námi. Více informací o podmínkách soutěže se dozvíš zde. Soutěž probíhá v rozmezí 1.5. - 2.6. 2014.

Oblíbené jídlo, oblíbená barva, oblíbené pití, oblíbená činnost...

Já jsem úchylný na kuřecí prsa s rýží a v Thajsku jsem byl úplně v ráji, protože tam mají tyhle věci prostě dokonalé. Nekouřím, nepiju, alkohol vůbec nikdy, jsem abstinent - když už tak neperlivou vodu nebo Red Bull. Co se týká zálib, tak dělám judo. Už to není tak aktivní, jak to bylo dřív, ale baví mě to. A pak samozřejmě hudba a produkce - to mě také moc baví. Z barev se mi nejvíce líbí modrá a na autě bílá...

Díky, že sis udělal čas a přeji další úspěchy v produkci i hraní!

To já děkuju...

Ptal se Milan Cejpek v březnu 2014.

foto: archiv