Makoto: "Album "Souled Out" vnímejte jako příběh!"

Zdravím tě, Makoto! Jak se ti při pondělku daří a co máš dneska v plánu?

Mám se dobře, díky. Jsem teď prakticky pořád ve studiu a extra zaměstnaný přípravou k mému turné. Takže mám spoustu práce, ale té radostné práce...

Kde vlastně teď bydlíš? Pocházíš z Tokia, ale vzhledem ke svým častým výjezdům do Evropy bych usoudila, že jsi k nám už přesídlil…

Stále ještě žiju v Tokiu a máš pravdu, že z toho věčného cestování už bývám docela unavený... Proto jsem si teď vzal i volno a nějaký ten pátek si užíval život ve svém rodném Japonsku. Nicméně opět se vracím do svých kolejí a vyjíždím na měsíc do Evropy na turné.

Pravděpodobně všechny Evropany zajímá, jaká je ta D´n´B scéna u vás v Asii... Dokázal bys to nějakým způsobem porovnat?

Nedá se říct, že by D´n´B scéna u nás fungovala déle než 15 let. Kromě toho bych rozhodně neřekl, že je to mainstream - zkrátka vede si pořád stejně jako na začátku. Mně osobně se zdá, že na oblibu D´n´B mezi lidmi mělo vliv zemětřesení roku 2011. Od té doby to vypadá, jako kdyby si lidé víc vychutnávali klubovky a chodili častěji na akce. V Japonsku obecně posluchači dávají přednost kytarové a melodické hudbě, zatímco v Evropě se stále drží ty basy a progresivnější hudba. V tom bude asi i ten hlavní rozdíl.

Nenacházíš v tom i důvod, proč se do Evropy přestěhovat?

Docela ano. Pravdou je, že o tom neustále přemýšlím. Pravděpodobně bych se přestěhoval do centra všeho drum and bassového dění, do Velké Británie. Ale ve skutečnosti se mi samotný život v Japonsku moc líbí a nerad bych o něj přišel. Dokonce si i myslím, že mě ten exotický původ odlišuje od ostatních producentů, kteří jen sledují trendy a občas jsou mezi sebou těžko rozeznatelní...

Tvoje hudba často vzbuzuje nějaké emoce a je hodně náladová. Řekla bych, že přesně tím jsi odlišný od ostatních. Odvíjí se ty emoce z tvého života, nebo čerpáš spíše inspiraci z okolí?

V procesu skládání si to ve skutečnosti ani neuvědomuji a možná právě o tom to celé je. Prostě nějakým způsobem to vzniká a až nakonec zjistím, kolik jsem tam dal ze sebe. Například když znovu poslouchám po několika letech "Waiting", přesně vím, co pro mě ta doba znamenala, a opravdu jsem tehdy byl "v očekávání něčeho velkého"...

Máš nějaký speciální tvůrčí proces při skládání své hudby?

Kdysi jsem dokázal trávit ve studiu celé dny a zkoušel experimentovat a hrát si se zvuky, než se objevilo něco opravdu dobrého. Teď mi k tomu obvykle stačí tři dny. První den si v hlavě srovnám své nápady a další dva trávím ve studiu s doděláváním jednotlivých tracků. Když se mi i po třech dnech nedaří přijít tomu na kloub, začínám zase od začátku. Pokud jsem s něčím nespokojený, nikdy to nevypustím ven...

Tvoje poslední album "Souled Out" je špičkovou kolekcí perfektně vybraných vokalistů, stylů a hostů. Jaké jsou tvé preference při výběru lidí, se kterými pracuješ?

Ze začátku jsem měl představu o desce, která nebude striktně jenom o drum and bassu. Chtěl jsem do toho zahrnout i něco o 140 BPM a podobně. Nicméně neměl jsem jasno o tom, kolik toho bude. Zajímal jsem se spíše o to, aby jednotlivé tracky byly přece jenom nějak mezi sebou propojené, a aby mé album vyprávělo příběh, ne jenom obsahovalo jednotlivé skladby. Co se týče výběru hostů, bylo to jednoduché - zkrátka jsem oslovil ty, kteří mi svým stylem něco říkají a líbí se mi. Vokalistu Paula Randolpha přece nelze nemilovat! Už 15 let patří k mým nejoblíbenějším hudebníkům - vlastně od  doby, co jsem slyšel jeho hlas v Innerzone Orchestra. Cením si té možnosti, že s ním můžu spolupracovat, i když jsme se nikdy nepotkali osobně. :) I přesto ale mohu říci, že byl opravdu vstřícný a nazpívanou verzi "Tower Of Love" mi poslal asi po několika týdnech bez jakýchkoliv připomínek nebo dotazů. Stejně tak jsem komunikoval i s Angelou Johnson a s Christianem Urichem.

Když máš nostalgické chvilky a vzpomínáš na svá první hraní, skladby a kluby, čeho si vážíš nejvíce?

Pravděpodobně by na první příčce mého kariérního řebříčku byl rok 1999 a den, kdy jsem podepsal smlouvu s Good Looking Records, spolu s první cestou po klubech s LTJ Bukemem.

A co vzpomínky na tenhle rok? Co se ti povedlo nejvíce?

Tenhle rok zatím nevím, ale předešlý byl pro mě tím zlomovým rozhodně. Vyzkoušel jsem si, jaké to je hrát live s vlastní skupinou, a musím říct, že mě to hodně obohatilo. Určitě to budu využívat i v budoucnu!

Jak vypadá perfektní den podle Makoto Shimizu?

Vstát hodně brzy ráno, začít den ve studiu a skončit ho taktéž ve studiu, přičemž i něco dobrého vyprodukovat. Za odměnu si potom dát nějaký film nebo jít spát. A když ne, tak relaxovat, relaxovat a stále relaxovat.

Máš talent i na něco jiného, o čem by tvoji fanoušci nevěděli?

Nevím, jestli talent, ale moc rád fotografuju...


Jaké jsou momentálně tvoje TOP 3 desky, které nevyndáš z bagu?

Lone - "Airglow Fires" (R&S)

Makoto - "Primitive EP" (Apollo Records)

DJ Marky & Invaders - "Love Vibrations"

Nakonec taková typická otázka na závěr: Co od tebe můžeme v blízké budoucnosti očekávat?

V říjnu mi vychází nové EP u R&S Records, respektive u jejich sublabelu Apollo Records, a také jsem udělal remix ke skladbě "What You Don’t Know" pro projekt A-Sides, kde hostují MC Fats & Regina, který se objeví na připravovaném albu co nevidět!

Díky moc za příjemný rozhovor a uvidíme se v pátek!

Já taky díky a těším se na set v jednom z nejkrásnějších měst na světě. Miluju Prahu!

Ptala se mamba v září 2013.

foto: archiv

Japonský DJ a producent Makoto se znovu představí v České republice a to tento pátek 13. září na dalším dílu párty Shadowbox @ Roxy, přičemž stále můžete soutěžit o volňásky na tuto akci.