DJ Pavel Bidlo a barman Milan Zaleš: Jak se míchá dobrá party?

Pavel Bidlo: „S Milanem společně strávíme 9 nocí v Jameson Festival Lounge v Karlových Varech, a tak jsem se rozhodl zeptat se ho na pár otázek. Zajímalo mě, jak se namixuje zákazníkovi ta správná nálada prostřednictvím drinků. Oba dva mícháme zábavu, já hudbu, on drinky - dvě ingredience, bez kterých se dobrá párty prostě nekoná. Takže jsme udělali takový vzájemný rozhovor.“

P.B.: Milane, co myslíš, že dělá dobrou párty?

M.Z: Těch elementů je hodně. Musí to tam fajn vonět. Musí tam bejt taková ta fajn atmosféra – tu samozřejmě dělá ten personál. Ale je to všechno dohromady – čistota, personál, kvalitní drink a pak ta hudba. Hudba musí lidi bavit. Když tohle funguje, tak má člověk chuť tam zůstat.

M.Z.: Pavle, a co si myslíš o dobré párty ty?

P.B.:Já si myslím to samý, co jsi řekl ty. Že to záleží na tom, jaká se sejde parta, kde se sejde parta, jak je to tam nasvícený, jaká se tam hraje hudba, jak se k tomu staví promotér. Pro mě je promotér párty velmi důležitej, protože ten člověk nejenže tu párty organizuje, ale zahřejvá ji i zevnitř. Jsou promotéři, který zorganizují párty a pak zalezou dozadu. Ale ten majitel, který chodí lidma, zahřejvá to: „Ahoj, jak se máš? Můžu tě pozvat na drink?“ Tyhlety lidi jsou pro mě vítězové. No a důležitý pro mě je, když barmani makaj, protože když nemakaj, tak se nic nevydělá.

P.B.: Milane, co tě na práci za barem nejvíc baví?

M.Z.: Asi ta zpětná vazba, když je čas na ten kontakt s lidma. Když má člověk před sebou sympatický lidi, který se baví a umí si to užít. Nebo když jsou lidi, kteří se nebojí zkusit nějaký nový chuti a experimenty. A potom mu ten drink třeba vymyslím, buď přímo v tu chvíli, nebo díky zkušenosti, co mám, namíchám nějakou klasiku, a ten člověk řekne: „Dám si ten drink znova, to bylo super!“ Tak to je asi taková ta největší pochvala. A samozřejmě mě baví taky ta atmosféra.

M.Z.: Pavle, a co baví na tvé práci tebe?

P.B.: Já na to mám podobnej pohled jako ty. Já jsem dělal i v cateringu a je to svým způsobem to samý – seš tam pro ty lidi a to je to primární. Musíš zapomenout na svý osobní problémy. Jsi tam pro lidi a musíš je bavit. Mě na tom DJování taky baví ten kontakt s lidma, ta zpětná vazba. Když za tebou přijdou a pochválej tě…, pochválej ti tvůj drink, pochválej ti písničku. Ani ne tak, že to je tvoje písnička, ale já mám radost.

P.B.: Milane, jak vybíráš drink nebo ingredience pro zákazníka?

M.Z.: Ptám se, na co má chuť a jestli nemá nějaké alergie – když se chystám použít něco oříškového nebo alergeny jako jsou zázvor, ryby, oříšky, kafe a mák, ale i bylinky nebo jahody, citrusy a ovoce. Kolikrát se stane, že člověk tu alergii má a v baru na to zapomene… a to je pak lepší tomu předejít.

Spíš je to ale o tom, že když chci vymyslet přímo něco na míru, tak se zeptám na oblíbený chutě a jestli můžu použít to či ono a nějak to dochutím, aby to vyhovovalo.

M.Z.: Pavle, jak ty vybíráš skladby pro partu lidí, co se baví v baru?

P.B.: Je to úplně stejný jako s tvým povoláním. Rozhlídneš se kolem sebe a nějakým způsobem se do toho snažíš trefit. A když po tobě přilítne půllitr, tak ti je jasný, že jsi se netrefil. A když přijde drink, tak je to známka toho, že jsou spokojený. To je takovej barometr.

P.B.: Milane, mají zákazníci vkus a jsou ochotní vyzkoušet novinky?

M.Z.: Bugsy's bar je tu už od roku 1995, takže osmnáct let, a ty lidi už vědí, co je Piña Colada nebo Cuba Libre a jak to má chutnat nebo jak to má vypadat. Neříkám, že u nás, ale myslím si, že ty lidi vrací ty drinky, když nejsou namíchaný správně.

Poslední meníčko, který jsme dělali k patnáctiletému výročí, bylo docela extravagantní. Byla tam spousta novinek. My tam samozřejmě nemáme standardně na lístku třeba Gin Tonik nebo Cuba Libre, protože lidi ho už znaj – tyhle „starý obyčejný drinky“, ale lidi se hodně vrací k tý klasice. Proto děláme hodně tzv. „old fashiony“ na x způsobů. Old fashion je vlastně nějakej základ nějakého bitters, trošku cukru, velká kostka ledu a nějakej ten spirit, ať už je to burbon, single malt whiskey, nebo rum. Spíš hodně rum teď frčí. Děláme hodně Cosmopolitany na x způsobů. Takže určitě se nebojí vyzkoušet nové drinky.

M.Z.: Pavle, a jak ty často experimentuješ s novou muzikou? Chtějí lidi nové věci nebo radši staré pecky?

P.B.: Záleží asi na tom, jak kde. Já experimentuji s novou muzikou, občas je až moc nová, třeba že je jen tejden stará a občas je to na škodu. A určitě není špatný tam občas dát i něco známějšího. Nemusej to bejt ani tak starý pecky, ale taková ta kombinace, a jelikož to už dělám dvacet let, tak ty lidi očekávaj, že ode mě uslyšej nějakej ten starej flák. Takže to pak tak nějak kombinuju.

M.Z.: Pavle, jakou skladbu bys pro mě vybral? :) (link pak na youtubu)

P.B.: Já bych pro tebe vybral nějaký Parov stelar 

P.B: Milane, a co nějaký film? Dostal tě v poslední době?

M.Z.: Jako jeden z mála historických filmů mě baví Gladiátor, ten má obrovskej příběh. Chystám se jít na Gatsbyho, to jsem ještě bohužel neviděl. Právě na něj se těším, protože ten styl zapadá i do Bugsy’s Baru. Ale co jsem naposledy viděl, byl asi poslední díl Batmana, to bylo docela fajn. Já docela rád experimentuju, nemám moc rád horory, spíš nějaký dobrodružný, katastrofický se mi líbí. Thrillery, kriminálky mám rád, třeba českej Protektor, krásnej, super to bylo.

M.Z.: Pavle, a co tebe?

P.B.: Poslední film, kterej jsem teď viděl a kterej se mi líbil, byl Hašišbába, francouzská hezká komedie o důchodkyni, která byla tak zoufalá, že začala prodávat hašiš a pak z toho začala péct cukroví a měla tolik zákazníků, že se to moc rozkřiklo, tak začala péct i s kamarádkama, který pak na ni začaly bejt žárlivý. A pak je zavřeli, pak je osvobodili a pak říkali, co budem dělat dál? A ona říkala nebojte, já mám plán, a otevřely cukrárnu. Nádhernou francouzskou cukrárnu, akorát do toho dávaly hašiš .