Past, presence and future: Daho & Ginger

Past, presence and future bude pokusem přiblížit DJs ne jako modly, hudebníky nebo promotéry, ale především jako obyčejné lidi se "zvláštním" koníčkem. V této sérii rozhovorů vás postupně seznámíme s lidmi, o kterých se často mluví v superlativech i v absolutním opaku. Seznámíme vás s tím, jak k tomu, že dnes jsou tací, jací jsou, doopravdy došlo. S jejich starostmi, ideami, ideály, sny a plány...

V prvním dílu jsem se pokusil vyzpovídat rovnou dvojici... dvojici svérázných severočeských týpků, kteří si často neberou servítky, když se mluví o tzv. scéně.

Pav

---

Daho & Ginger

08-01-2003
Jak to tedy vlastně bylo... ale pěkně od začátku. :)

Daho: Já bych napsal, jak jsme se seznámili, protože je to docela prča. ;) Chodil jsem do libereckého klubu Had, kde se v té době, někdy v roce 1993 hrával jedinečný house. Na přání jsme si nechali pravidelně zahrát The Prodigy a blbli na ne jako potrhlí. Mimochodem jsem tenkrát nosíval bílý tepláky, mikinu se třemi pruhy s kapucí a na krku nechyběla píšťalka. Jen jsem nikde nemohl sehnat tu čapku, která byla pro The Prodigy charakteristická. Šlapeme si to 3 km v hlubokém sněhu od liberecké tramvaje směrem do Hada. Najednou vedle nás zastavilo auto a nějací kluci se ptají, kde je tam klub Had. Klientela klubu nebyla početná, tudíž se všichni znali. Tří nováčků s onou chtěnou čapkou na hlavě, stojících skromně v koutě si nikdo nemohl nevšimnout! Ano, Ginger (tehdy ještě jen Honza) byl mezi nimi! Z průběhu večera si pamatuju jen v rytmu Aphex Twinovy "On" vlající rezavou hřívu, která samozřejmě patřila jemu. ;) Uběhlo několik dní, jdu přes jablonecké autobusové nádraží s několika deskami pod paží jako machr a vidím tam sedět Honzu. Moje komunikativní povaha mi dovolila ze sebe vydat: "Hele, že si byl nedávno v Hadovi?". Slovo dalo slovo a za pár týdnů jsme jeli pro dva Technicsy 1210...

Ginger: Jak dlouho to je, už ani přesně nevím... ale vlastní Technicsy mám od svých 18-ti let... Už jsme se s Davidem znali dávno z libereckého klubu Had, kde jsme mimo jiné poznali Dala s Tiborem, Aiffela, Skipyho, Ladidu, Bidla a mnohé další... K tomu, co bylo předtím, není ani moc co říct... snad jen, že to byla fakt prdel zjistit, že se ještě hraje z desek a že standardní gramofon stojí okolo 20.000... To je ale fakt dávno. (pozn. aut. ono se toho v tomhle směru moc nezměnilo) Ani už nevím, co se s našima stalo, že mi po několikaletém přemlouvání přikývli a díky Davidově typu jsem je měl k narozeninám doma. Ale nejen je, nýbrž další dva Davidy o každým víkendu. :)

08-01-2003
No dobře... 2 týpci mají 2 gramofony, ale to ještě nic neznamená. :) Kdo vás učil technice? Nebo jste to okoukávali při pravidelných návštěvách Hada?

Daho: Co se týče techniky hraní, tak jsme, myslím, byli takoví samouci. Dost často jsem jezdil do 16 km vzdáleného Železného Brodu k Gingerovi domů zkoušet míchat. Jeho rodiče asi moc nejásali, ale já jo... po každém povedeném mixu. Ať byla zima nebo mráz, vždycky jsem vytáhl bednu s deskami a jel k Gingerovi. Po čase jsem si koupil svoje gramofony, Tesly (!), jednu za 1.000 a druhou za 500 korun na inzerát. Starej dvoušavlovej mix bez korekcí, podomácku vyrobenej zesilovač a babičce ukradený repráky, to byl můj aparát, na kterým jsem se naučil míchat. Dodnes proto říkám, že je Technics, pak dlouho nic a pak hned je Tesla. Mezi nic neexistuje. Víš, kouzlo toho všeho bylo, že jsme pro hraní museli hodně udělat. Dneska mají všichni šmrdlalové vše hned od počátku přímo pod hubou... Sami jsme organizovali party v Železném Brodě, Jablonci n. N., Liberci, České Lípě. Do jednoho auta se muselo naložit všechno! Lidi, aparát, gramce, desky, světla a hurá na to!!! Často za námi lítaly jiskry!!!

Ginger: Přesně tak... Hodně jsme okukovali, alespoň já jo.. Nejvíc Dala.. ten mě fascinoval už od prvního mixu, ale hlavně hudbou... Taky na tu dobu dost geniálně hrál rezident hada tzv. Eazy. Míchal hlavně skvělou hudbu, takže jsme mu občasné chybičky tolerovali. :)

To, že z nás "něco" je, je hlavně díky vlastní aktivitě... Od prvopočátku jsme se snažili shánět ty (pro nás) nejlepší desky, o kterých jsme věděli a samozřejmě, že jsme hlavně pilovali míchání... Po čase jsme dostali nabídku dělat house party v hotelu Crystal u nás v Železným Brodě... Tam, ve sklepních prostorách, se začaly psát naše dějiny...

Kdybys viděl, na jakým vozejku jsme tahali gramce a desky... hehe. David měl tzv. krávu... obrovskou krabici na desky... ta tenkrát měla asi 8 cm tlustý stěny, takže byla hodně nárazuvzdorná. :)) Haha, zato ale těžká jak ta "kráva". No ještě, že jsme toho většinu tahali jen přes ulici, jelikož jsem bydlel naproti... uff.. ještě teď mě bolej ruce...

Daho: Vzory? Tenkrát nebyl tak široký hudební výběr, co se desek týče. Paleta stylů byla také omezená a tak se musím připojit a souhlasit, že to byli Slováci Dalo a Tibor, kteří do Hada čas od času zavítali a ukázali, co je v kurzu v Bratislavě. Každá jejich návštěva byla posunem vpřed a my poslouchali s hubou otevřenou. (Dnes už jsme je snad trochu dohnali;) Byli to tedy jednoznačně oni, říkali si také DAT!

Ginger: Hraní bylo málo, ale hlavně, že bylo... Začali jsme dělat soukromý akce u kámoše s názvem Black Friday (první byla v pátek 13.), ale spíš jsme mu pomohli uklidit sklep, než aby byly nějaký pravidelný akce... Taky jsme hrávali v tzv. Krmelci na Bedřichově, tehdá to dělal kámoš, dnes taky DJ aka Frigo... Po nějaký době jsme si zahráli v libereckým klubu Bazar, v lomnickým Avionu, rezidentně jsme dělali akce v turnovským Pyramu a samozřejmě jsme si brnkali v Hadovi... Ten ale po nějaký době zavřeli, jelikož se tam dost rozjel fet a to vedení vysokoškolských kolejí nerozdejchalo... Pomalu jsme začali jezdit i po vzdálenějších místech v Teplicích, Ústí, Lanškrouně, Břeclavi atd...

Oddělali jsme tak moje první (posléze i druhé) auto... Tehdá jsme jezdili Škodou 105 bílé barvy...

08-01-2003
To druhé auto mám v živé paměti... Myslel jsem, že jste fanoušci do tuningu a že to snížení je úmyslné. Ach bože, jak jste se tam jen mohli vejít? :)

Ginger: No jasně, to auto jsem úplně odepsal... Teda, jak bych to řekl... No, zkrátka jsme ho maximálně využili. Víš, já ho koupil, když mělo najeto jen něco kolem 40 tisíc... Když jsem kupoval Audinu, tak tacháč byl přetočenej o dalších 20 tisíc... Takže si vypočítej, co jsem s tím najel... Možná tak sloužilo díky tomu, že jsem po přestěhování do Jablonce našel skvělý mechaniky. Ty se o moje milovaný Garde starali prakticky od začátku a dokonale (taky bylo v servisu každý měsíc, i když šlo jen o blbost, nechtěl jsem nic podcenit)... Za to se mi odvděčilo skvělejma vlastnostma a nikdy mě nenechalo ve štychu, i když jsem ho táhnul několikrát do Vídně, Ostravy, Olomouce, Brna, ale i na opačnou stranu, když bylo nějaký hraní v Německu... Pokoj jeho památce. :)

09-01-2003
Všiml si vaší aktivity někdo z těch, co už pravidelně hrávali? Ocenil vás někdo hraním? Kdy a kde jste vystoupili prvně nervózní před úplně cizí publikum?

Ginger: Aby si nás někdo všimnul?? No asi až Nikola (pozn. aut. Lunar) jednou v Břeclavi... Přisednul si do kupé a rozebírali jsme to, že chce dělat booking atd. atd... Jinak asi nikdo... Vždycky jsme hráli tam, kam jsme se sami nacpali... Na tohle je dobrej David... Já to neumím... spíš naopak radši zvu...

Jako první nervózní se dá počítat všechno ze začátku... Vždyť si to musíš sám pamatovat... Každý hraní znamenalo nervy... Přišel jsem o ně až po několika velkých brněnských akcích... Ale jo, teď si vzpomínám, jeden z mála, kdo si nás všimnul a dohodlo se hraní je Aleš Burger (pozn. aut. Radical Production, Next Level). Za to mu díky... Dodnes spolu spolupracujeme :) a doufám, že tomu bude i nadále, ačkoli mám u něj dva vroubky... (pozn. aut. že by pan Regis?)

Daho: Mnohokrát jsme pro Aleše od té doby hráli a jsme s "radikálama" velice dobří kamarádi. Spojují nás Severní Čechy a odhodláni k práci. Nepřímo si nás tak všimla i agentura Lunar, pod kterou nyní hrajeme.

Čeho si ale asi nejvíc vážím je, že když jsme hráli s panem Regisem, tak jsme se pak oklikou dozvěděli, že náš set ocenil slovy, že ještě nikde neslyšel svoje desky zahrát tak, jak to slyšel v L-ku. To byla fakt radost!

09-01-2003
Daho a Ginger, to je především NSW a NSW je nejvíce zaryto do paměti clubberů jako vystoupení na 4 gramofony a 2 mixy. Jak k tomu došlo? Kde se vzal ten nápad, takhle hrát?

Ginger: To přišlo až po dlouhý době... Ani nevím, kdy to přišlo poprvé, zato vím, kde jsme hráli takhle poprvé. Bylo to Cosmic Trip 2001 a dle mě to byl vůbec nejlepší set ze 4 krabic... Měl jsem tehdá s sebou jen malou tašku s pár deskami (především Mills) a šlapalo to jak nikdy...

Daho: Tomu všemu předcházelo různé střídání se po jednom mixu v malejch klubech. Nebavilo nás, že jeden hraje a druhej čeká až půjde hrát on, tak jsme začali hrát společně, jak se dnes říká ping-pong. Bylo to fajn, že jsme si dělali jakoby naschvály a set měl super vývoj. Nikdo nevěděl, co bude za dalších 5 minut. Pak jsme pomalu přidali třetí gramec a zas to dostalo novej rozměr! Pamatuju se, že jsme tehdy hráli ze tří gramců na akci Connect Yourself v Praze v Radosti. Zrovna vyšla Olga+Jozef 8 a Numb 7. Ginga podával tyhle střely jednu za druhou, Dahouš je střílel po lidech a výsledkem byly strnulé pohledy Pražáků, nechápali. ;) Hele, nerad bych, aby to smrdělo samochválou, ale když hrajeme s Honzou společně a daří se všechno podle představ, tak mám takovej jedinečnej pocit, že to nikdo jinak neumí, vytvořit takovou specifickou atmosféru, při které se lidi fakt baví, avšak naše nástroje jsou nekompromisně drsné a industrialní. Je mi to blbý, ale nikoho jsem podobně neslyšel hrát. Nevím, jestli tohle všichni správně pochopí, ale NSW je prostě pohled a styl podání hudby.

09-01-2003
Od zmíněného Cosmicu 2001 jste již vystupovali hlavně jako D+G? Jak jste cvičili? Důležité je asi vzájemné porozumění. Pohádali jste se někdy?

Ginger: Hráli jsme skoro každý víkend... Doma jsem na gramce nešáhl už několik let (za účelem mixování)... Nikdy jsme netrénovali... jen jednou jsem k Davidovi ze srandy přivezl gramec a hrálo se na 3 (ale každý sám)... toť vše...

To, že jsme si dali po Cosmic Tripu 2001 laťku hodně vysoko, je pravda, mně se od té doby skoro žádný vystoupení nelíbilo... Bohužel je to tak, ačkoli jsme loni touhle dobou dělali Tour založený na 4 decks show... tak z pohledu uměleckýho to nebylo nic moc, jinej dojem do udělalo na návštěvníky klubů... Těm se to snad pokaždé líbilo... což je vlastně v pořádku...

Vzájemné porozumění... hmmm... no tak tady jsi uhodil... To víš, že jsme se pohádali a kolikrát a jak!! Bylo to pěkný maso.. Taky nezapomeň, že tu už dávno začala působit ponorková nemoc... jsme spolu skoro každý den... Děláme teď vinylshop, sháníme hraní, sedíme na netu... Jsme spolu několik hodin denně a to automaticky znamená jatka... O hádání bych se tu ale nerozepisoval, není zajímavý a navíc rád na to zapomenu... pojďme vzpomínat pozitivně. :)

Daho: Jako D+G, nebo NSW ze 4 gramců jsme hráli především v rámci NSW Tour 2002. Pak tomu, kdo po nás chtěl tuhle sestavu, jsme vyhověli, proč ne. Nikdy jsme ale neřekli, že začínáme, nebo končíme hrát ze 4 gramců. Možná v duchu, když se to někde nepovedlo, nebo když jsme se tomu smáli v autě při ranní cestě domů, ale nakonec když to někdo chce, tak se to tak udělá. Cvičíme přímo na party. Je to o improvizaci, nedá se to nacvičit a nemůže tak hrát každý. Co se týče takovéhoto hraní, tak snad sehraný jsme. Vzájemně se prostě musíme nechat promluvit a zvýraznit jednotlivé osobnosti a tedy i podaní hudby. Hádáme se denně. ;)

09-01-2003
Nula2 - slyšet je hlavně Daho, což potvrdí velká skupina DJs... Vidět však není moc Ginger... Jak je to tedy s tím shopem? Čí to byl nápad, jak se to všechno zrealizovalo?

Daho: Daho je "prodavač" a Ginger "objednávač". Daho prodává, co Ginger objedná. Jedno bez druhého by nefungovalo. Lidi, zákazníci, znají spíše Davida, ale distribuce zase Jana Hornu. Každej dělá to, v čem je schopnější. Balíky pak nakonec balíme oba, haa haa. Kdysi jsme desky kupovali od Pietra. Ten se na to ale po čase vykašlal, protože s deskami ve větším je spojena zodpovědná práce, dřina. V tu chvíli jsme byli bez desek, bez zdroje a museli jsme přemýšlet, kde je budeme brát dál. Kámoš ze Slovenska se nabídl, ze nám dohodí kontakt do Vídně. První cesta byla drsná, jeden den na Slovensko, druhý den ve 4 ráno přes Bratislavu do Vídně (všechno autobusem samozřejmě) a třetí den s vytouženými 40 deskami hurá domu do Jablonce. Až po prvním roce jsme začali jezdit autem. Vozili jsme tehdy pro 5 kamarádů. Ti to řekli dalším a dalším a dnes máme zákazníků hafo. Shop docela dobře funguje a je to výsledek jen a jen naší usilovné a poctivé práce. Je to věc, která mě osobně v téhle době hodně baví. Mám radost, když můžu vyhovět co nejvíce lidem, když cítím, že jsou s námi spokojení. Někteří to napíšou na rovinu, to je pak opravdu fajn pocit. Najdou se ale i zpruzenci, se kterými se snažím i tak jednat profesionálně a přetáhnout je na svou stranu. Lidi jsou všelijaký, jako všude jinde.

Ginger: Já to zdefinuju trochu jinak. Bez Gingera by nebylo moc co prodávat a bez Daha by se zase nic neprodalo, i kdyby byl plnej sklad... Mě to zkrátka nebaví a hlavně to neumím, což spolu souvisí... David umí jednat se zákazníky, promotéry ohledně bookingu atd... Já mám jinej dar a využívám ho ke komunikaci s lidmi ze zahraničí... Známe se díky tomu osobně se Surgeonem, Regisem, Makatonem, což je náš vůbec největší kámoš... atd... nebudu je všechny vypisovat... Zkrátka se známe se všemi, co jsme kdy chtěli poznat... navíc je díky tý aktivitě, kterou ovládám, uzavřený obchod s Integrale Muzique, Possible Music, Kompakt atd... Přivezli jsme sem skoro všechny umělce, co jsme chtěli... samozřejmě v tom budeme pokračovat... Další jsou The 65D Mavericks, kteří budou na příští Citadele... následuje opět Female v březnu... To, že je David víc vidět, je samozřejmý... Když je někdo v kontaktu se stovkami lidí, tak to je vidět... ale nezávidím mu to. Víš, kolikrát není o co stát... Já mám zase jiný plus, ačkoli z toho nic kromě jednoduššího seznamování nekape... A to, že když se řekne Ginger, tak se "celá" Británie oklepe a ví o koho jde. :)

09-01-2003
A co teď dál? Kamenný obchod? On-line obchod? Budete i nadále jezdit sem tam s plackama po akcích, na kterých vystupujete?

Ginger: Kamenný obchod nechceme, je to spousta práce a nákladů navíc... Už dlouho plánujeme on-line shop, ale zatím nám padají klacky pod nohy... Nemůžeme najít nikoho, kdo by udělal schopný web, který by vyhovoval všem požadavkům... Tímto bych rád vyzval schopný lidi, aby nás popřípadě kontaktovali. :) To, že jsme na pár akcích prodávali desky, bylo výjimečné... Není to pravidlem, navíc napoprvé se to povedlo, ale pak to šlo dost dolů... Zato plánujeme pravidelně dělat burzy vinylů v libereckém klubu Liquid. To by se mohlo ujmout a něco z toho do budoucna být...

Daho: Kamenný obchod určitě ne! Způsob, kterým to děláme, nám vyhovuje. Kdo by v tom obchodě seděl celej tejden? Při našem stylu práce by se to nedalo a platit černocha? Na to nemáme a taky bychom to nikomu jinému nesvěřili! Internetové stránky ale chystáme. Už docela dlouho, ale táhne se to jen kvůli tomu, že jsme málem naletěli jedné neseriozní firmě. Chceme, aby to stálo za to a mělo to patřičnou úroveň, jako všechno, co děláme! Mobilní prodej desek je spíš taková spontánní záležitost, možná to za čas zopakujeme. Docela se ale povedla naše burza vinylů v Liberci, která se svého pokračování dočká už v březnu.

10-01-2003
Zmínil jsi The 65D Mavericks na příští Citadele... Co říkáte tomu, že v La Grottě bude gradovat Progressive stage Miss roku 2000 Michaela Salačová?

Daho: Tah agentury Lunar a tranceový stage v La Grotte je celkem pochopitelný. Ze scény je jedna velká dýza, a "železo se musí kout, dokud je žhavý" Je to každého věc, jak to pojme! A Michaela Salačová jako DJka? Joooooooo, hele, něco jsem už slyšel! A pak... jsme byli tenhle týden s přítelkyní v Praze na výletě a vyřídit nějaký obchodní záležitosti. Stavovali jsme se v shopu Disko Duck a tam se u gramce kroutila taková zmalovaná kundička, no jasně, že to byla ona. Přeju jí, ať se jí daří a ať se ji vyhnou všechny pohlavní choroby, jako všem českejm DJkám, který účetnictví a bookingy řešej přes postel!!!!!!!!

Ginger: Co se týče Citadely... nic o tom nevím, že by měla bejt v La Grotte Miss... fakt... no zní to tak nějak... no brněnsky... myslím, že jestli pár tejdnů vydrží, tak z ní bude uznávaná a hlavně známá DJka a všem nám vytře zrak. :(

10-01-2003
Od Prodigy k tomu, co v setech presentujete, je přeci jenom velký kus cesty. Jak se vyvíjel a vyvíjí hudební produkce NSW?

Daho: Jo, Prodigy byli důležitej článek! Ha ha, často na to rád vzpomínám. Zrovna minulej tejden jsem si koupil prastarej maxák od The Prodigy "One Love"! Je to pro mě kult! Na svou dobu vynikající nápad. Beru ho stejně, jako třeba Regise za opravdu dobrou hudbu. Pokud máš k desce vztah a slučuje se s tvojí hudební teorií, můžeš ji zahrát i za 10 let. V době Hada jsme poslouchali a hrávali house, Slováci nám pak ukázali cestu k technu. Té se držíme stále a přibíráme i další příbuzné a logicky přicházející styly. Přijde mi, že vývoj (ten opravdu razantní) se zastavil někde v roce 1996 až 1997, což je doba, kdy vzniklo a vyšlo asi nejvíc pro nás geniálních desek. Hrajeme je dodnes (některé si musíme koupit už podruhé) a mezi dnešní produkcí hledáme jen stěží nějaké jim alespoň trochu podobné. Nakonec stejně zjistíme, že mají vazbu k oné době. Nikdo už nemá originální nápady. Snad jen The 65D Mavericks, ti to posunuli vpřed!

21-01-2003
Co Daho a Ginger vs. koníčky? Máte nějakého svého koníčka, na který vám vždycky musí zbýt čas?

Daho: Naším koníčkem byla vždy hudba a i když to tak bereme stále a hudba nás baví, tak se někdy prostě musí říct dost. Zvláště v souvislosti s naším obchodem Nula2 přijdeme do styku s takovým množstvím hudby, že by z toho jednomu hráblo! ;) Často nemám ani čas poslechnout si tu "svou" hudbu a zabývám se jinou, kterou se zabývat musím. Proto je potřeba občas relax a prostě tyhle dvě pole trochu oddělovat. Když je po ruce dobrá knížka, tak čtu, když je na dosah dobrej film, tak ho zkouknu. Teď jsme si ale s přítelkyní pořídili kočičku, která je trochu i koníčkem. Občas totiž dovádí jako opravdovej kůň! ;) Možná tedy potkáte Daha v nějakém zverimexu...

Ginger: Můj koníček je pořád hudba... Když si to ale přebírám, tak zjišťuju, že mě to živí... takže nevím, jestli je to ještě koníček... Rád si ulítávám na PC hrách (je to jinej svět, podobně jako v hudbě)... Rád se věnuji mé drahé polovině. :) Rád jezdím autem, což mi moje práce/koníček dostatečně umožňuje... Rád si mailuju... atd. Chtěl jsem jako koníček dělat produkci, ale realita je jiná... :(

21-01-2003
Co techno jako životní filozofie? Co techno-punk? Co techno-kultura? Jste nadšenci do hi-tech přístrojů?

Daho: Tahle otázka úzce souvisí s jednou z častých. Proč, že hrajeme temně a jestli se v hraní odrážejí nějaké depresivní stavy? Můj názor je, že každý člověk, který dělá hudbu vážně a od srdce tak koná na základě nějakých zkušeností, faktů z minulosti, třeba i negativních. Každý by měl mít nějakou hudební filozofii, politiku, a názor. Jestliže totiž nic takového nemá, tak se to dá velice snadno vycítit a jeho činy jsou pak velice prázdné a povrchní. Každý ale od hudby očekává něco jiného, každej člověk je jinej. Jooo, někdo je drsňák, dělá bordel na party a myslí si, že je novodobej punker. Někdo nedokáže vyrazit na party bez oblíbeného kožichu. Mě zajímá prostě hudba, ať je to techno, nebo cokoliv jinýho, co lahodí mému sluchu. Hi-tech přístroje ve spojitosti s hudbou jo, snad i globálně jim fandím a myslím, že jsou užitečný pro lidstvo. :)

22-01-2003
Sice Daho a Ginger nejsou žádní staří kmeti... přesto... poprosím o "Myšlenku dne". :)

Daho: Rád bych o něčem napsal, jenže bych si tím opět nasral do bot u hromady, bohužel, vlivných lidí. Několikrát jsem to udělal a šrámy se hojí dodnes a velice pomalu. Málokdo se zvládne podívat pravdě do očí a to ještě veřejně. Dost lidí jsou siláci jen, když je neslyší ti, o kterých se mluví. Tenhle názor má jistě dost lidí u nás, ale všichni raději dělají, že onen problém nevidí, což je logicky jednoduší a pohodlnější...

24-01-2003
Techno?

Ginger: Techno jako takový pro mě neexistuje... Vnímám jen pohyby vzduchu - říká se jim zvuk... To, že mě v dnešní době berou repetetivní vlny tohoto "pohybu", je asi následkem evolučních změn a dnešního způsobu života... Ovlivňovalo nás to od mala a dnes je to součást dnešního života. Proč myslíš, že když se mě bývalí spolužáci ptají, co to vlastně hraji, odvětím "pračky ždímačky"...?

Já si nemyslím, že pro lidi, co mají rádi hudbu, je důležitá nějaká škatule s názvem... Dnes je to "to" a pak něco jinýho... Já si teď ulítávám na monotónních násilných zvucích... Zbožňuju industriální a při tom i naturální zvuky... Miluju zvuk klavíru... zbožňuju smutný housle... je tohle techno? Není... vidíš... a přitom všechny tyhle nástroje jsou jeho součástí ať zkreslené nebo přímo... Bohužel málokdo si v "techno" deskách dovolí tohle použít... proto zbožňuju Millse... a jeho oldschoolovej zvuk... asi je pěkně ulítlej na starejch synťácích...

Daho: Nenávidím to slovo, techno!!! Nepoužívám ho, když nemusím. Mluvím spíše o hudbě. Mám rád hudbu, která má duši, náboj, energii, náladu, atmosféru. Tyto prvky může obsahovat jak hudba poslechová, tak ta taneční. Je jedno, jestli má beaty, nebo ne, to pro mě není rozhodující. V poslední době se vůbec ve svých setech neomezuju na jeden styl. Vystřídám jich hned několik, starý desky, desky, které ještě nevyšly, prostě to, co mi je vlastní. Pro někoho je techno Scooter, pro někoho to, co má přímej beat a tluče, co může, pro systémáky techno musí mít přes 180 bpm. Techno neexistuje!!!

28-01-2003
V poslední době se v mediích hovoří o pestré paletě DJs, ale Daho s Gingerem se potichu ztrácejí. Čím to?

Daho: Nikdy jsme nebyli v hlavním zorném poli a ani o to nestojíme být prostě stars! Myslím, že se nedá říci, že bychom se vytratili, to rozhodně ne, s tím se nedá souhlasit. Neustále se držíme na chvostu pomyslné špičky a je to tak dobře. Nechceme bejt komerční techno DJs, lákadla a loutky použitelný pro promotéry k účelům zbohatnutí. Tento fakt je spojenej s hudbou, kterou hrajeme. Dost lidí ji nechápe (i promotérů) a tudíž si nezahrajeme všude, na každý dýze. Z ekonomického hlediska by to možná bylo lepší, ale ještě stále je u nás na prvním místě hudba. Vědět o nás myslím průběžně určitě je! Udělali jsme akorát trochu rozruch okolo NSW tour 2002 a také se tak děje občas, když si přivezeme zajímavého hosta ze zahraničí. Nepotřebujeme být na titulkách časopisů!!! Proč nebude nikdy Jeff Mills světový DJ No. 1? No protože hraje techno a techno je globálně nepřístupný většině lidí, nezkousávají ho. První cenu proto dostanou DJs hrající dýzu a pohodu, je to tak! V obecném podvědomí stále zůstáváme, hrajeme, bookujeme DJs, prodáváme desky, píšeme rezenze. Kdo nás chce vidět, rozhodně tu šanci má a kdo nechce, nechce.

Ginger: Ano, taky se mi zdá, ale je to spíš tím, že se neustále spoléháme na svou agenturu, která, jak se zdá, přestala ve prospěch svých "umělců" pracovat.. Jinak si to nevysvětluju... Víš, je pravda, že je víc vidět David i jako DJ Daho. Má k tomu víc buněk. Umí se s lidmi bavit a ty ho pak registrují.. Já jsem moc uzavřenej do sebe a tím pádem se o mně moc nemluví... takhle to vidím. Prakticky jsem typ člověka, co se sám neumí prosadit.. (mediálně atd.) a popravdě to ani moc dělat nechci.

Na druhou stranu ale po každé krizi nastanou lepší časy a zároveň po dobrých časech nastávají krize.. Tak to chodí.. Já doufám, že se to zase zvedne... protože my jsme flintu do žita nehodili. Spíš naopak.

29-01-2003
Máte to kousek na dobré svahy. Lyžujete nebo sáňkujete? Co sněhuláci?

Daho: Nelyžujeme, ale sáňkujeme!!! ;) Byli jsme letos už několikrát na sáňkách! Vyjeli jsme si do hor, do Bedřichova, na sjezdovku. Jelikož nás ale asi na sjezdovce neviděli rádi, tak jsme posledně vyrazili na sáňkovačku v noci a to byla teprve prča. Bylo -15 °C, my vytáhli sáňky a s baterkou v ruce huráááá dolůůůůů. Bylo to fakt žůžo dobrodrůžo. Člověk neviděl muldy, no bylo to fakt drsný. Ginger rozlámal na jedný extra prudký trati sáňky, až za ním lítaly jiskry!!! Určitě to letos ještě párkrát dáme, až si Ginga koupí novou mašinu. ;)

Ginger: Na dobré svahy je to naozaj kousek... taky toho letos náležitě zneužíváme. :))

Vezmu to popořadě... s lyžemi jsem skončil v druháku... odneslo to koleno, který jsem na svět ukazoval bez kůže. Tedy šlachy na živo!! Kámoš, co přede mnou žvejkal chleba, málem vrhnul... :) Haluze je, že jsem si v klidu lyžoval (po pádu) dál až do doby, co jsem si všiml, že mám přeskáč a kalhoty od kolena jaksi taksi krvavě zbarvené... Sjel jsem ještě jednou a posadil se na schody lyžárny... Pomalu vyhrnujíc šusťáky se kolem mě seskupovali zvědavci ze všech tříd... Když došlo na koleno, nemusím asi popisovat, co následovalo... Holky šly málem do mdlob. :) Sranda je, že jsem vůbec, ale fakt vůbec nic necejtil... (zato jsem zkoumal tukový váčky zblízka a již zmiňovaný šlachy). Projel jsem se pak na skútru a poležel na horský službě... Náčelník se mě dotazoval, jestli chci rychlou (dával mi na výběr). Nakonec sám rozhodl, že jo. Důvod, proč to udělal, přišel až později... Mě posadili do rychlý a zeptali jestli jsem OK... řekl jsem, že jo. Tak šli na kafe (minimálně půl hodiny jsem seděl ve vymrzlý sanitce Mercedes). Pak mě odvezli na polikliniku a nahlásili úraz... Řekli mi, že mě hned přijdou sešít. V čekárně jsem si poseděl další dobu (asi hodinu). Když už bylo narváno (pomalu se blížila otevírací doba), vykoukla sestra ať jde první. Ve mžiku se vrátila a křikla: "Ježišmárjá, tady je nějakej úraz, že... ?!" Já jen, že "Hmm". Tak mě odtáhli na stůl a sešili (mám to v živé paměti, proto tak živý popis).

Od té doby jen sáňkuju... letos jsme si to několikrát s Dahem dali. Dali jsme i noční jízdu, mimochodem na tý samý sjezdovce. Byla to paráda, až na to, že ze mě, teda ze sáněk, lítaly třísky. To jsem si myslel, že je se mnou konec. Najeli jsme na nějaký hrboly a mně se zastavil tep. Třískalo to se mnou jak s tenisákem o zeď, až jsem cejtil, jak se mi pod rukama ty sáňky hejbou. Jeli jsme pak po jedný ledový cestě a když se Daho (jezdíval jako předjezdec s baterkou) podíval, jak jedu, zařval "Tyyy vole, z tebe lítaj jiskry!!!". Taky, že jo. Byla to paráda, ale sáňky samochodky už asi dohromady nikdo nedá. Na těch sáňkách prý jezdila ještě moje máma...

30-01-2003
DJing je "prý" strašlivě výnosný... jak se vám žije v kapitalismu? :)

Ginger: Kapitalismus je fajn, když se v něm člověk umí trochu otáčet... ale to, že by byl DJing strašlivě výnosnej v našem měřítku, je fakt blbost... Samozřejmě, že jsou lidi (i u nás), co jsou za to dobře placený, ale my k nim teda nepatříme... Dá se z toho žít, to je pravda, ale taky to něco stojí. Nemít obchod s deskama, tak to je taky úplně jinak... Je to drahej koníček a když už to člověk dělá aktivně, tak si zas dost huntuje zdraví... To je fakt, na kterej všichni pořád zapomínají...

Daho: Spíš bych se zeptal, jestli se dá DJingem v dnešní době uživit. ;) Jsou měsíce, kdy je to fajn, ale naopak jsou i období, kdy hraní fakt není, čili ani money. Rozhodně nejsme a ani nikdy nebudeme milionáři díky hraní. Možná vyhrajeme ve sportce, heh. :) Musíme se prostě smekat, aby jsme hráli. Nedá se sedět doma na zadku a čekat, až někdo s otevřenou náručí zavolá a bude celej žhavej po našem hraní. Nabízíme, obchodujeme s umělci ze zahraničí a pak tedy snad i hrajeme. Mohlo by to bejt lepší, ale jistě i mnohem horší. Je divná doba. Promotéři chtěj komerční hvězdy, na který přijdou lidi a pak to doplácaj místníma šmrdlalama, který hrajou zadarmo. I ve vztahu k obchodu Nula2 to není sranda. Zahraniční firmy požadují platby za zboží předem, ovšem doma nám dluží, na koho se podíváme. Kdo chce věci dělat poctivě, má to hodně, hodně těžký. My se ale práce nebojíme. ;) Ta výhra ve sportce by prostě velice bodla. Serou mě lidi, který si myslej, že DJs jsou rychlozbohatlíci! Výhodou je možná trochu jiný denní režim, ale daň, alespoň u mě, jsou opakované zdravotní problémy vlečící se donekonečna, oslabená imunita, věčné cestování a často obrovský stres. To už nikoho nezajímá. Myslím, že DJ je taky jen člověk.

31-01-2003
Myslíte, že se dá s tou "divnou dobou" něco udělat? Nebo jednoduše počkáme až přejde?

Daho: Jak už jsem podotknul, tak se založenejma rukama to člověk daleko nedotáhne. Rozhodně nehodláme jen nečinně sedět a čekat, jak se to vyvine, doufat, že to nějak přejde. Aktivit máme na svědomí více než dost a právě jimi se snažíme do současného dění promluvit, případně hudební scénu ovlivnit. Mluvím o hudebním dění. To, co se děje okolo je často k pláči, a tak mě napadá, že je to dost nerovnej boj, nebo jestli vlastně má naše úsilí nějakej smysl? My ale stále ještě hodně hudbou žijeme a tak právě hudba nás udržuje při životě v tomhle světě. Člověk jako všude jinde v dnešní době musí mít ostré lokty, postřeh a odvahu, jinak se neudrží. NSW nejsou jen tři bezvýznamná písmena. D&G není jen značka vyčpělého parfému, je možná těžký toto pochopit, ale kdo pochopí bude nám prostě rozumět!

Ginger: Já pochybuju, že se s tím dá něco dělat... vždyť je to součást všeho v dnešní době... v hudbě to bylo vždycky tak. Underground vždy přešel do komerce... ať to byli Beatles, kteří cestovali jako my dnes a spali kolikrát za oponou. Nebo cokoli jinýho. Bohužel se ještě musí dělit dobrá komerční věc a blaf. Dnes je většinou všechno ten blaf... je tomu tak i u filmu. Třeba seriály. Můžou být dost komerční a přitom si držet kvalitu a svůj standard, nebo rovnou dělat podělaný telenovely pro důchodce... Stejně tak je to i s party people... jsou jak ty poprděný babičky. Na komerční párty jdou a víc je nezajímá (to samý důchodci), ale v klubu kvalitní (ne vždy samozřejmě) začínající vlnu nepodpoří, protože jí nezkousnou, podobně jako ty banky třeba Twin Peaks... je to to samý. Zlatá střední cesta je mít dobrý kontakty, který to všechno můžou finančně podpořit a ty si pak můžeš dál dělat, co chceš. Jelikož ty prachy ti zaručej, že budeš vidět (ať jsi Lynch nebo Child). Jedno je ale jistý, že oba začínali ve s*ačkách a až pak se pomalu někam vyhrabali... nebylo tomu naopak!!! (ačkoli, když nezkousneš publicitu atd... tak do těch s*aček sklouzneš taky).