Hudební recenze: Navigators – My Place

Typický “černý“ feeling s využitím “bílého“ hlasu? Ano, občas to vyjde a těžko říci, zda za tuhle výhodu George Michael před těmi třiceti lety vděčil jen kilogramům naposlouchaných desek z dílny Motown a nebo k tomu měl jednoduše dispozice. Jasně, ještě je příliš brzy na to, srovnávat madfingráckého Martina Svátka s tímhle velikánem, ale... Klidně můžete být na holky, klidně můžete být na kluky a stejně vás ten jeho hlas chytne za srdce! Pravda, jak moc myslí ta hlavně v árenbíčku nadužívaná a uvzdychaná slůvka “Aj lov ju“ či “bejbé“ upřímně, ví bohužel jen autor sám, nicméně pracovat se svým vokálem umí opravdu mistrovsky. Navíc ani oposlouchat se nemůže, protože také dva další majky značky Shure s kabely od Planet Waves (jak se dočtete v té tolika informacemi hýřící papírové krabičce) jsou v dobrých rukou. Bez sličné Noemi se sice protentokrát musíme obejít a tak teď Erika Fečová zpívá za dvě, ovšem to záchranné kolo hozené od Honzy Pospíšila je naštěstí velmi pevné. Ten spolehlivě odrapuje úplně vše, co se mu od srdeční komory dostane na jazyk a ke všemu velmi rychle, jak se ukazuje na příkladu výbušné Do Something s “odkoukaným“ klávesovým úhozem z Jam od Michaela Jacksona. Takhle bez přeřeknutí drmolit, aby mu ještě stále bylo rozumět a výsledek nepůsobil poněkud kýčovitě, to umí snad jen ten Prince. Pardon, The Symbol. Nebo The Artist? No, víte kdo – takovej ten malej talentovanej multiinstrumentalista, prostě...
 

Na hrátky s hlasem tihle tři přitom svorně dbají! Další příklad za všechny - parádní ploužák I Want You (kolikrát už tady tohle sladkobolné téma bylo) tentokrát s Erikou v hlavní roli. Ačkoliv je tak kraťoučká, (tzv. interlude) přesto jde o vzrušující příběh od začátku do konce a samozřejmě s tématem té “real love.“ Pokud jsem se otřel o krále popu, zazpívat tohle jeho sestřička Janet, minimálně první příčka v Billboard Hot 100, případně titul Video týdne na MTV, jsou doma! :) Z hlediska absolutní vyváženosti mezi dobrou muzikou a dobrým zpěvem však musím vyzdvihnout hned následující Keep It Real. Všichni tři v téhle příjemně houpavé skladbě s kytarovými kvákadly podali prvotřídní výkon a zvláště Honzův rap, jemuž je tak skvěle rozumět, protože slovíčka nepolyká a blýská se téměř učebnicovou angličtinou, teď zabalen do rozechvělých ploch stařičkého rhodes piána působí velmi přesvědčivě. Dívenky v prvních řadách pod pódiem se mu pod touhle tíhou stoprocentně rozbrečí pod nohama. Ano, tohle bude spolehlivě zabírat - typický koncertní “zapalovačový“ kousek, u něhož si přejete, aby těch dlouhých sedm minut se všemi těmi gradacemi nikdy, ale opravdu nikdy, neskončilo! Pro koncertní potřeby si díky uvolněné Sometimes skvěle předpřipravili i ono nakažlivé luskání prsty, chloupky pak na zakázku spolehlivě naježí šeptání v závěrečné Soulclap. Erika je po celou dobu za mikrofonem neskutečně sexy a vlastně jen jednou a sice v rozpustilejší a ječivější Morning, která je zase jako z pera Brand New Heavies, se jí úspěšně podaří vytahat mě za uši. Vzhledem k významnému počtu těch zdařilých songů samozřejmě odpuštěno! :)
 

Člověk nemusí být zrovna Sherlock Holmes či světoznámý a uznávaný psycholog, aby poznal, jak moc to těch sedm baví - tohle by prostě neokecali... Teď už jen tu zdravou dávku sebevědomí a jejich hvězda bude stoupat ještě výš. Z valné většiny českých alb je až příliš cítit ten pouhý měsíc věnovaný nahrávání a všech těch dvanáct čtrnáct skladeb je pak jako podle jednoho mustru. Navigators si vymysleli poutavou story od začátku do konce a ani jedna skladba se té druhé ani za mák nepodobá. V samotném finále ve Státech za čudlíky tahal Tom Coyne, který se nemalou měrou podepsal i pod tolik úspěšná díla Beyoncé, Britney Spears, Michaela Jacksona a dalších. Kéž by je kromě svého studiového umění uměl také katapultovat až na to výsluní, zrovna za tuhle desku by si to moc zasloužili... Roman Holý konkurenci potřeboval jako sůl, vždyť o jeho nadvládě už si šuškali i na antimonopolním úřadě a podle posledních zpráv to vypadá, že ji přijal jako frajer a kdo ví, zda z toho třeba jednou nebude nějaká ta spolupráce. A že vám každá ta jejich skladba něco připomíná?! To je naprosto v pořádku – bez alespoň špetky inspirace to dneska fakt nejde. Všechno už totiž někdo předtím vymyslel, tak to teď jen se správnou navigací na tom správném místě kombinujme dohromady...

HodnocenĂ­ 85%

Myclick

Koncert Navigators se uskuteční 16. června 2010 v kostele sv. Michaela. 
interpret/album: Navigators/My Place
label: SubPub Records
URL: www.myspace.com/navigatorsmusic
styl: R & B, Soul, Funk