HudebnĂ­ recenze: Rufige Kru - Malice in Wonderland

Pryč jsou ty doby, kdy svět v roce 1995 jásal nad Goldieho "almanachem" Timeless a jeho vlastnímu labelu Metalheadz patřilo hlavní slovo. Na správné vlně se tehdy ve vydavatelství svezli Photek, J Majik, Optical či Peshay. Price se díky své přítelkyni DJce Kemistry seznámil s duem 4Hero, které zanechalo stopu na jeho soundu až dodnes.

A možná i proto je jeho počin v kontextu současného dění na zlámané scéně chill-outem. Skladby bez většího nápadu, s nimiž mu tentokrát pomáhal Heist, sice občas oživí vokál, ale vesměs jde o směsku monotónního materiálu, který se ve výsledku slévá do rozteklé a uspávající hmoty.

Je sice zajímavé poslouchat zpomalený amen nebo dunivé údery upomínající na analogovou éru, ale neustále se opakující primitivní samply jsou opravdu ubíjející. Ale na Goldieho omluvu se sluší říct: dalo se vlastně čekat vůbec něco jiného?

Odpověď je nasnadě. Stará jména, a není to případ jen Clifforda Price, nestíhají sledovat současný posun muziky (pozor, neplést si se slovem trend) a zatvrdla na postupech, které oslovují tak maximálně dnešní pětatřicátníky. Ti totiž na téhle muzice vyrostli. Současný drum'n'bass je o úplně něčem jiném než jen vyklidněných melodiích, při kterých můžete diskutovat s kamarády o horkém počasí. Je o experimentu. A toho se Goldie vyloženě bojí.

Ale abych jej jen nezatracoval - jeho mixované kompilace potvrzují značné skills. Ovšem i zručnost bývá často přebita výběrem desek. Kdo hledá background k práci či rodinnému obědu, měl by si album projektu Rufige Kru koupit. Ostatní ať hledají v katalozích jiných labelů.

Rufige Kru: Malice in Wonderland
Metalheadz, 2007
HodnocenĂ­: 32 %