Kanadský mistr mixování ze čtyř gramofonů a skvělý minimalový producent Jeff Milligan patří k naprosté světové špičce v technice hraní. Podává minimal techno takovým způsobem, že publiku nezbývá než uchváceně tancovat a křičet nadšením. Své kvality prokázal během let v Česku již několikrát a nyní přijíždí po delší době zpět do Brna předvést své umění na klubovém večírku Deluxe. V následujícím rozhovoru také dokazuje, že je i sdílný a milý, přejeme vám příjemné počtení.
Ahoj Jeffe, jak se máš?
Ahoj, mám se dobře. Zrovna se vracím z jihoamerické Bogoty zpět do Berlína s Air France a konečně mám čas odpovědět na otázky pro tento rozhovor.
Co je nového u tvého labelu Revolver?
Zrovna minulý týden jsme vydali kousek s názvem RevolverCanada 0026, EP obsahuje 3 tracky, které jsou výsledkem mé spolupráce se světovými umělci. Všechny vznikly během turné, dokončil jsem společná díla s producenty Shaka ze Švýcarka, Eric Downer z Kanady a Katsuhiko z Japonska. EP už je k dispozici na většině online shopů.
Před deseti lety jsi společně s Mike Shannonem hrál na party Orion Hall v České republice, pamatuješ si ještě na ty časy? Byli jste pro nás skutečnými pionýry minimalové hudby!
Wow, samozřejmě, že si pamatuju! V Brně jsem v roce 1999 hrál na svém vůbec prvním turné po Evropě. Je to legrační, jak bylo tehdy minimal techno a house vlastně neznámé a exotické. 10 let, páni! Nebyl jsem si tenkrát moc jistý, zda budu tohle dělat ve svém životě i nadále. Je to super, vidět, že i mí přátelé z Česka to mají podobně silně v sobě!
A když jsi hrál v České republice naposled, totálně jsi rozsekal dav v minimalovém stanu na open-air festivalu Hradhouse. Býváš unavený po vystoupeních jako bylo tohle nebo se naopak cítíš plný energie?
To je fakt sranda, že se ptáš zrovna na tohle, protože přesně o tom jsem následující den přemýšlel. Obvykle jsem kompletně vyflusnutý, když cestuju. Hned, jakmile přiletím, jdu přímo z letiště na zvukovou zkoušku a pak přímo do postele, zvlášť když spím už v letadle. Jsem fakt vždycky zničený, když vylezu z letadla a když do něj nastupuji, chci vždycky rajčatový džus. Proč právě z rajských jablíček? Tajemná záhada života :). A vždy, když jsem před hraním totálně vyčerpaný, jsem na konci setu naopak plný energie. Velmi často končím tak, že jsem poslední, kdo opouští party, a to i tehdy, když si ještě uprostřed setu myslím, že to tentokrát nezvládnu.
Popiš nám hardware, které používáš při svém vystoupení. Jaký je tvůj oblíbený mixážní pult? Když hraju, používám čtyři gramofony Technics 1210 s přenoskami Shure 44, Serato Scratch Live, dálkové ovládání Nintendo Wii, Macbook Pro a kufr desek. Již brzy plánuji obměnit vybavení. Hned, jakmile dostanu druhý produkční počítač, hodlám vše zdvojnásobit. Pojedu přes dva MacBooky Pro, dvakrát Serato SL, Ableton Live a dvě konzole Nintendo Wii. Už se fakt těším na ten den, kdy začnu používat dva počítače, protože pak můžu navždy dát pac a pusu analogovým deskám!!! Mezi mixáky nemám jednoho favorita, ale pár oblíbených. Třeba poslední Urei mixer, dost šikovný je také Pioneer osmistovka. Nejsem příliš velký příznivce mixážních pultů Allen and Health, protože nejsou stavěny na hrubé a tvrdé mixování, ale znějí fakt skvěle.
Čtyři gramce jsou už docela hodně, ale zkoušel jsi někdy hrát i z více než čtyř? A co ty a CD playery? Osobně se domnívám, že že je téměř fyzicky nemožné mixovat víc než čtyři desky nebo kusy z nich takovým způsobem, aby to znělo dobře bez nějaké extra pomoci Abletonu Live a podobně. Použití čtyř gramofonů není o tom zmixovat všechno naráz, spíš jde o to mít možnost udělat v mixu cokoliv, kdykoliv se rozhodnu. Co se cédéček týče: vždycky jsem je nenáviděl a nenávidět budu. Nenávidím to, jak vypadají, jaká jsou na omak, nenávidím zvuk, který vydává ta mechanika. Nenávidím i ten jejich smrad. Opravdu, nenávidím VŠECHNO kolem CD! Důvod, proč nepoužívám CD, je docela jednoduchý: kotouče mají příliš malý průměr. Gramofon je vlastně otáčející se dvanáctipalcový knoflík, který je perfektní pro ladění. Je v tom jednoduchá fyzika: čím větší je průměr talíře, tím vyšší přesnost. CD jsou prostě příliš malá na to, aby byla dokonale použitelná.
Deluxe je warm-up party před velkou akcí Citadela, kde bude headlinerem Kanaďan Deadmau5. Co si o něm myslíš? I když Deadmau5 a já pocházíme ze stejného města, osobně se neznáme. Vzpomínám, je to asi půl roku, co se Deadmau5 dostal do problémů s médii, když měl ostré narážky na DJs. V jednom rozhovoru řekl: "Opravdu nevidím jádro techniky v pouštění dvou tracků společně na stejné rychlosti a nudí mě to tak, až z toho pláču." Pamatuju si, že mě tím rozesmál, protože to, co řekl, je v 99% případů fakt docela pravda. A nemyslím si, že by se měl za svůj komentář omlouvat. Prostě jen potřebuje být postaven před nějaké skutečné DJs.
Jsi slavný pro své DJské umění, ale který DJ má podle tvého názoru ještě lepší úroveň než ty? Kdo má tvůj respekt za svou techniku? A do prdele! Bál jsem se této otázky. Je těžké na ni odpovědět bez toho, aniž by to znělo arogantně. Nejdřív musím říct, že že umění DJingu je velice subjektivní věc. Někteří z mých oblíbených DJs sotva mixují. Část lidí si myslí, že můj styl DJingu není ten pravý způsob, jak zacházet s touto muzikou a nejsou na omylu, je to prostě rozdíl v názorech na to, co obnáší být DJ. Zkušený technický DJ zemřel během let, kdy přišel electroclash, takže to vypadá, že nemám mnoho konkurentů. Myslím, že v poslední dekádě DJské řemeslo obecně dost ztratilo na významu po celém světě a umění mixovat už sotva nějak souvisí s tím, jak hrají velké DJské superhvězdy a také jak k nim vzhlížejí ti lokální DJs. Je to smutné, že ne právě mnoho DJů zkouší hrát tak, jak to dělám já. Jsem vlastně ve své kategorii dost osamocený. A pokud jde o DJs, kteří jsou zručnější než já... Můžu říct, že ačkoliv jsem dobrý ve scratchování, jsou tu zcela jistě mnohem lepší scratch DJs než já. Nepředvádím scratchování exhibičně a nevymýšlím nové postupy na gramcích... Jinak bych právě teď byl u DMC. Tohle může znít namyšleně, ale abych byl skutečně upřímný, nemyslím si nebo dosud jsem nepoznal žádného DJe na světě, který by měl větší skill než já, co se týče mixování z více gramofonů a turntablismu. Často mě přirovnávají k Jeffu Millsovi a je to docela velká ironie za ta léta, že on i já pocházíme ze stejné části světa a máme téměř identická jména. Respektuji ho za to, že posunuje hranice, protože takových DJů je opravdu velmi málo. Ale s odpuštěním, pořád si myslím, že jsem technicky lepší. Domnívám se každopádně, že někde na zeměkouli existuje lokální DJ, který to dává na čtyři gramofony lépe než já a doufám, že se stane mnohem známějším. Existuje spousta neznámých DJs, které jsem viděl dokonale pracovat se třemi gramci, hlavně v Japonsku. Obecně můj respekt směřuje ke všem těm, kteří se pokouší posouvat umění DJingu do dalších hudebních úrovní pomocí inovativních technologických prostředků.
Klub Coffee House je něco jako "obývák" a DJ je opravdu blízko k partypeople, takže následující otázka je jasná: Jaký je tvůj oblíbený drink?
Haha, další taková těžká otázka! V uplynulém roce jsem se pevně rozhodl zanechat řady věcí, hlavně se ve velké míře vykašlat na pivo. Ale když mám vybrat jediný drink, který bych si dal, bude to červené víno Pinot Noir.
Díky za Tvé odpovědi a těšíme se na viděnou na večírku Deluxe v klubu Coffee House v Brně!
PePe & Nois
