Report z Transmission – Seven Sins od čéši

Dorazil jsem do O2 Areny lehce nervózní, jelikož mou vinou jsem si pozapomněl vyřídit akreditace včas, a tak se to dohánělo na poslední chvíli. Děkuji, že se to nakonec ještě tedy podařilo! Spěchal jsem pomalu k eskalátorům a již velmi silně nasával atmosféru celého "foajé" O2 Areny. Mísila se zde již velká euforie tancechtivých a hudební podkres prvního DJe, kterého jsem měl možnost v jeho samém závěru setu vyslechnout...

Alex Morph si valil svůj příběh odehrávající se v hříchu nenasytnosti. Asi cíleně jej nasadili takto brzy, aby alespoň částečně uhasil tu chuť tančit tu nenasytnou masu lidí, která si přišla užít tuto velkolepou a tak v každém detailu promyšlenou akci. Alex Morph hrál příjemný trance, takový ten klasický poctivý, kde se mísí taneční beat s občasnou jemnou vsuvkou vokálu, pro trance tak specifický... Rád jsem pozoroval vše kolem, světla, lasery, lidi a to vše bylo završeno dokonalým zvukem, který rozezníval celou O2 Arenu. Je asi zbytečné se rozepisovat o tom, co vše tu bylo k vidění, protože kdo alespoň jednu TM zažil, určitě moc dobře ví, že se jedná o vizuální porno...



Letošní stage byla famózně vyvedena v podobě ála Chrám sv. Víta. Projekce v obloucích působila úžasně a připomínala mi podkresy pana Alfonse Muchy a vše dále podtrhovaly další doprovodné efekty střídající se v průběhu noci a gradující s postupujícím časem. Šel jsem si koupit své první pití a vrátil se na svou pozici. V tom obrovském davu je to vždy první řada - svým vzrůstem mám šanci alespoň takto vidět před sebe. Prostor k tanci je tu také větší než v davu uprostřed a i vzduch je tu dýchatelnější. Nastupil již další z DJs - pan Solarstone. Jeho hříchem byla marnivost či ješitnost.



Každý tento hřích byl úžasně vizuálně dotažen projekcí a vyprávěn v průběhu setu. Solarstone vsadil v průběhu svého hřešení na trošku tvrdší tempo a pauzy na nádech a výdech se už nestávaly tak dostupné. Již jsem byl v tanečním kroku a kolem mě se již začali promenádovat první nosiči vlajek. Tu jsem viděl polskou, támhle maďarskou, slovenskou a v dáli se nad hlavami hlasitých Italů mávalo jejich zástavou. Bylo znát, že TM opravdu přiláká vždy zástupy lidí i z okolních států. Chvílemi jsem se pokoušel prorazit si cestu davem a šel dál až do středu, kde to opravdu vařilo. Dav zde měl nestkutečnou sílu, bohužel jsem viděl jen a pouze to, co jsem měl nad hlavou. Nemohl jsem zde setrvat tedy příliš dlouho a opět jsem se lehkým tanečním krokem a s úsměvem vydal dopředu.



Na pódiu tančily vždy po trojicích tanečnice, jejichž kostýmy prezentovaly právě se odehrávající hřích. Někdy už samotný pohled na ně podsouval hříšné myšlenky, ale tancem se opět vše vrátilo do správných kolejí. Líbily se mi kostýmy a to, jak vše bylo sladěno jak vizuálně, tak hudebně a i MC Da Silva měl vše řádně pod kontrolou svého vyzývavého hlasu... Těšil jsem se na pana Ottavianiho live - jeho set byl pro mě totiž velkým a milým překvapením! Na této TM se všeobecně hrál opravdu příjemný trance a nemíchal se do toho žádný pseudomoderní EDM styl. Klasika v jeho podání měla euforické nájezdy, tvrdé beaty a tak potřebné vokály. Jen zavřít oči, otočit se kolem dokola a snít... Přesně o tom je trance music, přesně tak si to asi DJs představovali, když tuto hudbu skládali. Navozovat lidem euforické zážitky...

Vše dokonale podtrhovala opět neskutečná světelná show. Tohle bylo hudebně  opravdu moc moc příjemné a chamtivost se ukázala ve své plné síle, protože kdo poslouchal, chtěl prostě víc a víc! Pro mě trackem srdcovým byl "For An Angel" - tohle byl opravdový flashback a krásná vzpomínka. Po panu Ottavianim následoval Transmix, který mě příliš neoslovil a vizuální show jsem si užíval  během celé párty. Navíc reklama na Gambrinus Excelent mě nebere. Jednalo se o slet tracků v podání Rank1, ale já raději odešel úplně mimo taneční parket, na chvíli si odpočinout a projít se podél haly. Vrátil jsem se ve chvíli, když už tempo udával rezident TM - Markus Schulz. Je tu velmi oblíben a jeho prezentovaným hříchem byl chtíč. Ano, chtíč, sexuální touha.



Z některých kolem to úplně čišelo, hlavně z těch bez triček, ti si určitě museli při Markusově setu užít do sytosti. Markus velmi dobře ví, jak oslovit publikum u nás. Servíroval vše dokonale, jeden track za druhým přesně tak jak publikum žádalo a jak se mu ihned v odezvě dostávalo zpátky. Odehrál spoustu ze své vlastní tvorby, např. Markus Schulz - "Remember This" (Mark Sherry Remix) a i další parádní tracky nejen od Armina, ale třeba i od Maura Picotta - "Lizard" či "Telefunken" od Cosmic Gate. Nechyběla trance srdíčka a vyznání lásky a tento chtíč mohl být náležitě  uzavřen během necelých dvou hodin hraní. V tuto chvíli nastala i jedna nepatrná změna a to, že se pousnul čas...



V ten správný však již mohl nastoupit pan John O ́Callaghan. Ten měl pro tuto noc za úkol dav podmanit hříchem žárlivosti. Žárlivost je opravdu nepříjemná vlastnost a dokáže poničit mnoho krásného. John O ́Callaghan neponičil však vůbec nic. Do davu sypal jednu pecku za druhou a taneční noc se již držela v neskutečném tempu. Energie davu v tuto chvíli byla opravdu na vysoké úrovni a to nás ještě čekalo mnoho dalšího. Težko popsat, jak moc se toho dá odtančit, ale jsou to desetitisíce kroků za jednu noc, tomu věřte. :) Posledním, kterého jsem měl možnost si vyslechnout až do konce, a užít si dalšího hříchu, byl DJ Photographer.



Jeho hříchem byla zloba a jediné, na co jsem se zlobil pomalu já, že už nemohu tolik tančit. Bolely mě nohy, ale začínat peckou od Binary Finary - "Trancelation", to chce vyhopsat všechno, co máte. Photographer mě bavil hodně, ale tak už to bývá - k ránu to je skoro vždy nejlepší. I když sil ubývalo, hudebně  to nabíralo ty správné obrátky. Hala již celkem prořídla a tak se dalo tančit pohodlně už skoro všude. No a track "Dissolve" od pana Pattersona? Toho mám v oblibě velmi moc a když tu byl jak na TM i na TF, tak jsem si ho užil opravdu moc. Ale jak jsem již zmínil... Bohužel jsem neměl tolik energie a sil, abych setrval až do úplného konce, ale i tak jsem byl spokojený, tanečně uspokojený a tak moc hříšný jsem odešel. Děkuji za možnost být opět u toho. Byl to zážitek, který setrvá dlouho, hlavně tedy v uších, v těch hučelo ještě mnoho hodin poté... Mějte se a brzy opět na zatančenou!

čéša

videa: ronny

Autor se zřekl svého honoráře za tento článek ve prospěch Klubu nemocných cystickou fibrózou, o.s. Přispět můžete i vy - více informací zde.