Report z akce Volnej průběh Crossem od Katky

Respect!

Ačkoliv se podle line-upu zveřejněného na internetu měl první z headlinerů objevit za pultem až o půlnoci, my neleníme a vyrážíme do holešovického Crossu pěkně zavčasu. Za odměnu si u vstupu můžeme vybrat stylovou placku, a to s nápisem Volnej Průběh, Consequence nebo třeba Exit Records. Na pohodlných autobusových sedačkách posedává zatím jen pár desítek nedočkavců, jejichž počet ale pomalu vzrůstá. Ještě předtím, než mě hlavní stage zajme do své moci, stačím omrknout situaci na té dolní, kterou se rozléhá pěkně eklektický zvuk. Na hlavním, tedy VP pódiu, můžeme slyšet převážně autonomické, ale občas i deepem říznuté skladby, které nám na střídačku vybírají pánové z uskupení Volnej průběh. Právě AhZ, Rade, Stanzim, Nitrous a Touchwood, kteří se za tímhle názvem schovávají, stojí za pořádáním dnešní akce a patří jim velký dík a respekt, že do toho šli. Ale nepředbíhejme!

Tentokrát se sál plní odzadu...

Vracíme se tedy zase na začátek. Zprvu na parketu postávalo sotva pár lidí, ale s tím, jak se dvanáctá večerní blížila, hustota zalidnění se stávala vyšší. Tentokrát se ale nikdo nepostavil přímo před bedny, aby si vychutnával hutné basy přímo z první ruky. Ba naopak, jako by nikdo nestál o tolik pozornosti a raději si ty autonomické momenty užíval někde vzadu. Na plátně umístěném za zády DJs se zatím promítá jen flyer k dnešní akci a z reproduktorů se k nám line třeba Voices (System), Phobos (ASC) nebo další věc z loňského roku, tentokrát od Calibre (Step Toe). Nitrous později přihazuje ještě další Instra:mental (Photograph) nebo velmi podařenou Down With You za níž stojí alter ego Ramadanmana, Pearson Sound. Čekám, že se ke mně dostane i nějaká ta "mozaika" z již zmíněného labelu Exit Records a dočkám se skladby Open Arms (Synkro). To už je VJ Clad připraven v plné polní na svém místě a promítá nám na plátno své první obrázky, pěkně zaostřené větrné elektrárny...

S Anglií sesynchronizovaný Synkro.

Ani jsme se nenadáli a už odbíjí půlnoc. Na pódiu se vůbec poprvé objevuje nazrzlý sympatický mladík Synkro, který jako správný vlastenec nezapomněl hájit UK barvy, takže si oblékl kostkovanou košili a slušivé brejličky. Parket už je narvaný k prasknutí, každý se pohupuje na metru čtverečním a zaznívají snad i trochu temné zvuky, mezi kterými nepoznávám žádný track. Později mi ale neuniknou první tóny skladby Crystalized, za kterou stojí kapela The XX, tentokrát si ji ale poslechneme v Dark Sky Remixu. I její nová podoba získala velký ohlas, stejně jako další hitovka od médii oslavovaného Jamese Blakea, Wilhelms Scream, taktéž v novější verzi, jejíž autor mi bohužel zůstal utajen. Ale to ještě předbíhám, mezitím jsme se totiž spolu se Synkrem párkrát svezli horskou dráhou a projeli zastávkami dubstep a autonomic. Občas nás hutné basy nenechávaly ani nadechnout, později nás jemné linky tónů zase příjemně rozmazlovaly. Publikum reaguje na každou změnu, ať už nás Synkro veze nahoru nebo dolů a hltá jeho vystoupení plnými doušky. Aby ne, když k nám právě doléhá dílo z jeho dílny, které nese název The Way, později ještě zaznívá Scuba a jeho náladovka Before (After) nebo Indigova Time.

Consequence? Fousáč, co vyráží dech!

V půl druhé se za pultem objevuje Consequence, který svůj set rozjíždí s tribal zvuky. A to, co následuje, mi téměř vyrazí dech. Mysleli jste, že uslyšíte nějaký ten uvolněný sound, pro který máte tak rádi jeho desku Live For Never? Já jsem alespoň nějaký ten kousek z něj rozhodně čekala a na místo toho jsem se dočkala jenom vybasovaného a často i pěkně svižného deepu. Prostor pro stěžování si u mě ale ani tak samozřejmě nenajdete. Vedle pár věcí, jejichž názvy jsem si ve správný moment nevybavila, rozeznám No Future (Instra:mental, Consequence Remix), nebo Abstract Elements a jejich Essence Of Time. Nesměl chybět ani novější počin ze Skreamova studia, a to skladba Motorway. Lidí z parketu sice pár odpadlo, ale Camovi aka Consequencovi, to náladu rozhodně nekazilo. Ačkoli už se blížila třetí ranní a tedy plánovaný konec jeho setu, Cam se ke konci rozhodně neměl. Byl atmosférou dnešního večera natolik uchvácen, že se zapomněl dívat na hodinky?! To těžko, že? O tom, co ho vedlo k tomu, že svůj set ukončil až patnáct minut před čtvrtou, můžu jen spekulovat, ale faktem je, že nám tam vystrojil velmi pěknou drum´n´bassovou párty! Aby se neřeklo, občas i zpomalil, jako třeba kolaborací Skreama, dBridge a Instra:mental, která vyšla jako první release labelu Autonomic, pod názvem Acacia Avenue. Tak to byla jedna z těch posledních věcí, kterou nám tenhle sebevědomý fousáč vybral a vysloužil si za svůj set velký potlesk.

Čtyři ráno a ještě pořád by tu někdo volně probíhal...

A pak už se za pultem zase pěkně střídali pánové z Volného Průběhu. Ačkoli už byla čtvrtá ranní pryč, na parketě se ještě pořád svíjelo dost těl, kterým se ještě nechtělo spát. A komu by se chtělo domů, když se mu v uších rozléhá už podle názvu hodně hluboká Abysmal Depth od Abstract Elements? Dočkáme se i toho tech-house vtípku, do kterého se skladba v jedné části mění, ale pak už se zase zpátky pohupujeme v tom správně potemnělém rytmu. Já už si ale hbitě navlékám větrovku a mizím do noci, protože by se klidně mohlo stát, že se zase brzy rozezní nějaká další skvělá věcička a já nakonec budu odcházet zase mezi posledními. Troufám si říci, že všichni návštěvníci prvního dílu VPX byli nadšeni z kombinace skvělého ozvučení, tak různorodé a příjemné hudby, kvalitní projekce i všímavého publika. To všechno dalo dohromady takovou atmosféru, které se zase tak často nedočkáte... Další VPX je plánován až po prázdninách, ale já se těším už teď, až se zase půjdu Volně Proběhnout Crossem!