Report z koncertu Longital a Raggaultras Night od Sody

Mekka nebo Mecca? Mekka je správně!

Do Mekky jsme dorazili kolem půl desáté a to už jsme přišli o úvodní skladbu Longital. V sále posedávalo jen pár jedinců, kteří upřeně poslouchali začínající koncert. Čím to, že zde téměř nikdo není? Nejspíš  tento koncert neměl žádnou propagaci, což je velká škoda, protože to, co jsme v následujících minutách mohli slyšet, bylo naprosto úžasné a ještě dlouho budu na tento hudební zážitek vzpomínat. Od Longital znám několik skladeb, ale naživo jsme je ještě neviděl a proto jsem si koncert této elektroalternativní dvojky nemohl nechat ujít.

Podzim se vším všudy

Tento podzimní čas je jako stvořený na poslech  ambientu nebo něčeho podobného. V prvních chvílích koncertu si říkáme, jestli jsme tady vůbec správně, ale později zjišťujeme, že nic lepšího nás tento večer nemohlo potkat. Ačkoli to nevypadá, celá skupina se skládá jenom ze dvou lidí, jedné elektrické kytary, basové kytary, notebooku a jedné "mašinky". Tato mašinka v sobě schovávala několik dalších nástrojů a zvuků. Chvílemi fungovala jen jako efektor, poté zase jako klávesy, ale pokaždé překvapila nějakým novým zvukem.

Alternativa plná melanchonlie, lásky a zklamání mě tak posadila na zadek, že zbytek tak výborného koncertu jsem bedlivě poslouchal jen s otevřenou pusou. Po dlouhém pracovním dni to pro mě byla úplná óda pro duši. Seděl jsem a poslouchal nejen ušima, ale hlavně srdcem a duší. Ještě se nestalo, aby mě hudba oslovila přímo u srdce. Bolest až píchání u srdce a zároveň to bylo tak krásné.

Takový divný pocit, který nejde popsat. Ještě více mě to otevřelo hlavu a utvrdilo v tom, že když člověk chce, tak každé roční období může být krásné.  Longital nám prostřednictvím hudby sdělili tolik pocitů, ať už těch pozitivních nebo méně radostných. Vše jim prostě musíte věřit. Skoro škoda, že venku ještě není světlo. Koukal bych se z okna ven a zasněně pozoroval, jak padá listí ze stromů, jak je barevné a u toho bych poslouchal tuto úžasnou ambientní hudbu.

Ragga, Ragga, Raggaultras

Vše krásné jednou musí skončit a tak i Longital se s námi rozloučili, ale i malé obecenstvo předvedlo takový aplaus, že nezbývalo než ještě skladbu přidat. Plný dojmů a hudebně uspokojen vstřebávám tento zážitek. Zbytek naší výpravy by ovšem ještě rád někde pokračoval a tak nezbývá než opět sednout do auta a hurá do Nové Paky na Raggaultras Night. Raggaultras crew dokonale znám téměř od jejich začátků. Parta nadšenců, která má ráda reggae, dub, raggajungle a celou kulturu tohoto směru. Proto založili vlastní soundsystem a jezdí s ním hrát po celých východních Čechách. Za řadu let si získali celou řadu fanoušků, kteří pravidelně chodí na jejich party. To bylo dobře vidět i v Nové Pace, kam jsme dorazili přesně o půlnoci. Tady byl club Sekec Mazec plný k prasknutí, pařilo se jako o život a vládla zde příjemná atmosféra. Jdeme tedy pozdravit Raggaultras crew. Ti se zhruba po dvou deskách střídají za gramofony, a proto je jejich set velice pestrý.

Chvílemi se hraje reggae  pak zase dub, dubstep a celé to graduje do raggajunglu. Dobrá myšlenka, při které si přijde na své téměř každý, ale všeho moc škodí, protože míchat reggae, dub a dubstep s rychlým ragga/junglem opravdu moc nejde. Jako nejde smíchat červené víno s bílím nejde míchat reggae a dub s ragga/junglem. V kufrech s deskami Raggaultras se nacházejí opravdové skvosty, ale i ty by měly čekat na tu správnou chvíli a né je tam rvát za každou cenu. Kluci do příště zase trochu vypilují mixování a my se zase rádi vrátíme na jejich Raggaultras Night.