REPORT

 

Report z Hip Hop Kempu 2009 od Katky

Máme za sebou úspěšné ukončení již osmého ročníku festivalu "with atmosphere". Následuje  bolest v krku a neuvěřitelná únava po třídenní, a jak už jsem se obávala, nikdy nekončící kalbě plné vlnících se boků sličných slečinek, rytmicky se hýbajících kšiltovek, mraky piva, moře rumu a samozřejmě v první řadě kvalitní muziky.

 

Řeč je jak jinak než o Hip hop Kempu píšící rok 2009, který nám přinesl opět mnoho zvučných jmen. Na šesti stageích jsme se mohli vyřádit nejen na hip hop. Kdo chtěl načerpat atmosféru exotiky, zaskočil do reggae danchall areny. Kdo naopak rád o něco tvrdší rytmy, měl možnost se vyřádit na dnb, breakbeat či dubstep. Raritou festivalu je breake dance stage, o kterou nás pořadatelé ani tento rok nepřipravili, za což jim můžeme poděkovat. Za co však pořadatelům poděkovat nelze, jsou opět velké mezery v organizaci.

Festival park Hradec Králové má jeden z nejlepších prostorů pro podobné akce. Organizátoři nepatří mezi žádné začátečníky, a přesto se nejsou schopní poučit z nedostatků předešlých ročníků. Nedostatek toi toiek po těch letech už snad ani nemá cenu komentovat.

Největší novinkou tohoto ročníku byla možnost zakoupení V.I.P vstupenky. A tak tedy nás "nesmrtelných" bylo podstatně víc, než je zdrávo. Nikdy bych nevěřila, co pár odlišně barevných pásek na našich tlapách může způsobit. Pro někoho mnoho nervů, především pro organizátory a majitele žluté pásky, kterým chyběla ještě oranžová (logiku nehledejte), nebo naopak pobavení (za prvé: security a věčná zábava prudit všechnu tu verbeš, co je neustále něčím otravuje, a za druhé: alkoholem posilněné jedince, kteří si našli zábavu právě ve zmatených organizátorech či přiblblých security). Abych to shrnula, zaplatit 2000 + 200 KČ (stanové městečko) za normální záchody a nafukovací bazénky, ve kterých pochybuju, že se někdo kdy koupal, pokud neměl minimálně dvě promile v krvi, mi přijde jako výsměch.

Naštěstí sluníčko nám dodávalo sil i voltů piva, takže všechny neduhy byly zapomenuty a my se mohli ponořit do toho nejpodstatnějšího a nejpříjemnějšího, tedy hudby. Největším lákadlem čtvrtka byla vzrůstem malá, ovšem vším ostatním rozhodně nepřehlédnutelná Lady Sovereign. Nedočkavostí jsem se klepala už od rána a čekala, co tahle britská kráska předvede. Když vyskočila, a to doslova, na podium, byla jsem nadšená a čekala jsem pořádnej bordel, bohužel marně. Publikum bylo syrové, a tak se Lady Saw dočkala pořádnýho ocenění až na provařenou pecku Love Me Or Hate Me. Tahle dračice s neuvěřitelnou dávkou energie předvedla výtečnou show, můžeme tedy jen doufat, že na české publikum nezanevře.

Největšího headlinera tohoto ročníku určitě netřeba představovat, člen Wu-Tang Clanu, žijící za velkou louží sám -  pan Clifford Smith aka Mathod Man nás nechal nedočkavě vyčkávat celou hodinu. Atmosféra začínala houstnout. Někteří jedinci úporné čekání vzdali, a ti co vydrželi, rozhodně neprohloupili. Show, která následovala, byla jednoznačnou odměnou za vytrvalost. Přítomným ženám se tajil dech nad zpěvákovým sexappealem a snad všichni přítomní museli cítit jeho charisma na kilometry. Show si užívali nejen všichni přítomní (bordel v kotli sálal na všechny strany), ale především sám Meth, který se prostě zase ,,jen“ bavil. Kdo si po této show nešel léčit bolavá záda z neustálého skákání či prošlapané střevíce od nejbližšího okolí, jako by tam nebyl.

Sobotním žhavým favoritem a nejvíce očekávanou kapelou letošního ročníku byla La Coka Nostra. Kapela skládající se ze členů samých zvučných jmen - jako je House of Pain či Ill Bill je rozhodně zárukou kvality. Jásající publikum a potem promočená trika všech v kotli pařících fanoušků byly jasným důkazem kvalitně odvedeného výkonu. Když se ještě k tomu rozezněly první tóny všem známé Jump Around, země pod nohama se začala otřásat. Snad jen nečekaně rychlý a poněkud chladný konec zamrzel všechny přítomné.

Z české či slovenské scény nesmíme opomenout Wladimíra 518, rozhodně jednu z nejnadanějších osobností nejen hip hopové scény. Ten představil pecky především ze svého posledního alba Gorila vs. Architekt, jako hosta si  s sebou vzal kontroverzního Hugo Toxxxe, který jako vždy nezklamal. O tom, co se po koncertu dělo v zákulisí, si ještě dlouho budou štěbetat vrabci na střeše. Slovenští Kontrafakt jako vždy přítomné nijak nenadchli, ovšem ani neurazili. Zato hojný počet přítomných polských fanoušků, a nejen těch, ocenilo Warszafski Desczs. Z méně známých jmen určitě stojí za zmínku jednoznačně díky svému originálním vtipu a nadsázce formace Gambrz Reprs  - téměř desetičlenné uskupení skládající se ze třech kapel - předvedla opravdovou show plnou kostýmů a nevšedního hip hopu, který přítomné rozhodně nemohl nechat v klidu, vřele doporučuji.

Teď už nám nezbývá nic jiného než čekat, co nového nám přinese ročník 2010. Rest and Peace a příští rok naviděnou.

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016